Geert Wilders (22. listopadu 2023)

Geert Wilders (22. listopadu 2023) | foto: AP

Je proti Ukrajině. Rusové velebí vítězství Wilderse v nizozemských volbách

  • 101
Překvapivé vítězství protiimigrantského a euroskeptického Geerta Wilderse v nizozemských volbách se setkalo v Rusku s nadšením. Ruská propagandistická média jej popisují jako ruského podporovatele a připomínají jeho kontroverzní návštěvu země, během níž velebil ruského prezidenta Vladimira Putina, i jeho neochotu podporovat Ukrajinu.

Ruská vrchní propagandistka, moderátorka Olga Skabejevová, neskrývala své nadšení z výsledků voleb v Nizozemsku. „Aby bylo jasné, proč je to důležité pro Rusko, například včera současný premiér Nizozemska Mark Rutte slíbil vojenské stíhačky ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Ale k moci se dostává Wilders, který ve svém předvolebním programu řekl, že přestane pomáhat Ukrajině ve válce. Wilders už také řekl, že je pro okamžité jednání a odchod všech ukrajinských uprchlíků z Nizozemska,“ vysvětlovala svým divákům.

Moderátorka připomněla, že vítězi voleb přáli politici označovaní jako krajně pravicoví jako například maďarský premiér Viktor Orbán. Podle ní právě ti, „které donedávna bylo zvykem nazývat fašisty“ nyní v Evropě oplývají „nejvyrovnanějším myšlením a zdravým rozumem“.

„Pravděpodobně příští premiér Nizozemí je označován za to nejhorší, co se v Evropě mohlo stát,“ narážela Skabejevová na obavy evropského tisku, co možný předseda vlády Nizozemí znamená pro Evropskou unii. „Pokud získá (Wilders) místo u stolu Evropské rady, mohl by ohrozit evropskou podporu Ukrajiny,“ napsal například bruselský web Politico s odkazem na jednání orgánu sdružujícího lídry členských zemí, kde může politickou dohodu na nejvyšší úrovni zablokovat jediný politik

Šok v Nizozemsku. Liberály ve volbách rozdrtila Wildersova krajní pravice

Wildersova nacionalistická Strana pro svobodu získala 23,5 procenta hlasů. I když má na druhého v pořadí náskok osmi procentních bodů, v roztříštěné nizozemské politice musí najít spojence, přičemž ji čekají složitá vyjednávání, při kterých bude muset dělat kompromisy.

Podle prokremelské stanice Sputnik Nizozemci zvolili protiimigrantského Wilderse v důsledku příchodu ukrajinských uprchlíků a sankcí uvalených na Rusko. Ultranacionalistická stanice Cargrad TV dala „podporovatele Ruska“ Wilderse do kontrastu s „fanatickým podporovatelem Ukrajiny“ Ruttem.

Nizozemsko se po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rozhodně postavilo za Kyjev. Spolu s Dánskem se rozhodlo Ukrajině dodat stíhačky F-16.

Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu PVV na svých oficiálních stránkách agresi odsoudila. Strana se ale nicméně stavěla proti sankcím a hlásala nutnost se vyhnout „konfrontaci“ s Putinem. Je též proti poslání letounů F-16 na Ukrajinu a další vojenské pomoci.

Cargrad TV uvádí, že i s PVV v čele politika Amsterdamu k Moskvě se pravděpodobně nezmění, protože „rozhoduje EU“. Uvádí, že volby tak ukazují na symptomy „nemoci sužující Evropu“.

Tak dlouho strašil islámem, až to vyšlo. Wilders výhře nevěřil, musel se štípnout

Kontroverzní návštěva

Ruské prokremelské kanály sdílely fotky kontroverzní návštěvy Wilderse v Rusku v roce 2018, během níž se setkal s některými nyní sankcionovanými politiky jako je vedoucí zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij. Šéf PVV během návštěvy v rozhovoru s propagandistickou stanicí RT nazval ruského prezidenta Vladimira Putina „lídrem“ a“opravdovým patriotem“, kterému „tleská“ za to, že stojí za svým lidem. Později říkal, že hodlá bojovat s „hysterickou rusofobií v nizozemské vládě“.

Wildersova návštěva vzbudila v Nizozemsku velké pobouření, protože k ní došlo poté, co vztahy mezi oběma zeměmi výrazně ochladly v souvislosti se sestřelením letadla MH17 ruskou raketou. Na palubě bylo mnoho nizozemských obětí.

Z uniklých emailů citovaných nizozemským portálem FTM vyplývá, že ruské organizace byly pravidelně v kontaktu s členy PVV, kterým organizovaly cesty do Ruska na propagandistické akce. Podle jednoho emailu Wilders sám chtěl své spojení s Ruskem skrývat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video