„Když jsem vyrůstal, říkali mi, že křesťanství není pro nás. Bylo jen pro nižší kasty,“ vypráví M. J. Šáh, údajný potomek královské rodiny, která Nepálu po dvě staletí vládla. Sám změnil vyznání v roce 2005. Jeho rodina ho kvůli tomu vydědila. Když však viděla, jak se díky konverzi změnil, přijala ho zpět. „Předtím jsem byl gambler, rváč, pijan a feťák. Bil jsem lidi, byl jsem hrozný,“ popisuje pro server Asian Review. „Na křesťanech se mi líbí víra, že všichni patří do jedné rodiny,“ dodává.
Vysoce postavený muž je však mezi tamními křesťany výjimkou. Komunita se rozrůstá především o příslušníky kasty nedotknutelných neboli dalitů. Jako je například sedmdesátiletá Dil Mayaová. Ke křesťanství konvertovala poté, co jejího manžela stihla nevyléčitelná nemoc a lékaři nad ním zlomili hůl.
„Někdo mi poradil, abych šla do kostela a modlila se. To bylo poprvé, co jsem tam byla. Můj manžel se uzdravil a i já jsem si připadala vyléčená. Poprvé v životě jsem totiž cítila, že mě nějaká komunita přijala mezi sebe,“ říká žena.
Podobně se ke křesťanství dostala i pětatřicetiletá Ram Maya Sunarová, která prodělala několik potratů a dvě děti, které se jí podařilo donosit, krátce po narození zemřely. Když znovu otěhotněla, místo za vesnickým šamanem se vydala do kostela. Po konverzi se jí narodily dvě zdravé děti, což chápala jako znamení. „Jsou to dary od Boha,“ uvedla Sunarová pro Guardian, který se zvyšujícím se počtem křesťanů v Nepálu zabýval.
Podle britského deníku je dnes v Nepálu přes osm tisíc kostelů a odhady hovoří zhruba o milionu konvertitů. Víc než šedesát procent přitom tvoří právě lidé z kasty dalitů.
Bible mezi sáčky rýže
Stejně jako v sousední Indii patří kasta nedotknutelných k absolutní spodině, předsudky vůči jejím příslušníkům přetrvávají především na venkově. Dalité mají zákaz vstupu do hinduistických chrámů, nesmí pít a jíst z jednoho nádobí spolu s vyššími kastami. „Konvertují, protože se s nimi zachází jako se zvířaty. Musíme změnit strukturu naší společnosti, pak by konvertovat nikdo nemusel,“ popisuje pozadí demografických změn M. J. Šáh. „Nedotknutelnost je slabinou hinduismu,“ přisvědčuje i hinduistický kněz Hari Gopal Rimal.
Kromě toho však může k rozmachu víry v Krista přispívat také vydatná misijní činnost křesťanských organizací, jež o sobě daly vědět po masivním zemětřesení v květnu 2015 (o zemětřesení čtěte zde). „Různé zahraniční organizace křesťanům posílají peníze, když jsou nemocní. Po zemětřesení pomáhali jen křesťanům. Bible jim chodily spolu se sáčky rýže. Bible jim chodily se vším. Používají peníze k tomu, aby propagovali křesťanství, a my s nimi musíme bojovat,“ hněvá se na misionáře Rimal.
Mezi zmiňované křesťanské organizace patří například Samaritan’s Purse, která po zemětřesení pomáhala s obnovou domů nedotknutelných ve vesnicích okresu Kavre nedaleko nepálského hlavního města Káthmándú.
„Nabízíme naději vesnici, která zoufale touží po úlevě od bolesti a svárů. Coby křesťané nemůžeme ignorovat utiskované, tyto lidi ve jménu Ježíše Krista milujeme a přinášíme soucit těm, kteří byli po tak dlouhou dobu zapomenuti,“ stojí v prohlášení spolku.
Křesťanským charitám se navíc daří, co nepálská vláda dosud nesvedla – poskytovat pomoc i v těžko dostupných oblastech. „Myslím, že zemětřesení je jedním z důvodů rostoucí popularity křesťanství. Tam, kde nebyla na blízku vláda, byli po ruce křesťané,“ popisuje viceprezident Federace národních křesťanů v Nepálu Čandra Man Nepali.
Kostely, vyrůstající jeden za druhým v malých vesničkách a podél cest, iritují místní šamany, kteří tvrdí, že se mnozí obracejí na nového boha jen kvůli penězům. „Jsou chamtiví. Po zemětřesení dostali Bible, rýži, oblečení, přikrývky a peníze na kostely. Pastoři dostávají motorky. Celý čas trávili jen psaním mailů do zahraničí s prosbami o další peníze,“ kritizuje církev šaman Purna Bahadur Praja. Jeho křesťanští sousedé to popírají, při své sobotní modlitbě však Boha žádají o hezčí budovu pro svůj kostel, píše Guardian.
Vláda zaručuje svobodu vyznání, křesťané se však bojí
Bývalé hinduistické království je od května 2008 federativní republikou a po přijetí nové ústavy před dvěma lety se stal Nepál úředně sekulárním státem. Některé hinduisty ovšem změna příliš nenadchla – podle místních médií provázely změnu ústavy útoky na kostely. Krátce po letošních Velikonocích také neznámí útočníci postřelili jednoho zaměstnance křesťanské církve. Muž tvrdí, že právě kvůli jeho víře.
Ústava má Nepálcům zajišťovat svobodu vyznání, podle kritiků však neměří všem stejně. Křesťané, ale i muslimové či buddhisté tvrdí, že se v zemi stále nadržuje hinduistům. Dokládají to třeba tím, že se prezidentka Bidhjá Déví Bhandáríová zúčastnila oslav několika hinduistických svátků, postěžovali si serveru Asia News.
„Náboženské menšiny léta trpěly nesvobodou. Sekulární stát přinesl naději, že tato diskriminace skončí a my dosáhneme stejné důstojnosti. Jisté rozdíly tady však pořád panují. Nemůžeme třeba pohřbívat své mrtvé tak, jak naše víra žádá, nebo slavit Vánoce,“ podotkl jeden z křesťanských lídrů C. B. Gahtraj. Problém s pohřby křesťané letos na jaře vyřešili tak, že koupili pozemky vysoko v horách a budují tam vlastní hřbitov, popsal World Watch Monitor.
S novou ústavou však vešel v platnost i zákaz přemlouvání ostatních ke konverzi a několik křesťanských misionářů už kvůli tomu vyslýchala policie. Osm z nich čelilo obviněním z hledání nových oveček poté, co v rámci pomoci po zemětřesení ve dvou školách rozdávali komiksy o Ježíšovi.
Křesťanům však letos svitla naděje na lepší postavení ve společnosti, když se poprvé v historii prosadil do politické reprezentace jejich zástupce – křesťanská politička Angela Tamangová byla zvolena městskou viceprezidentkou v regionu Dhading západně od Káthmándú.
