Studie navrhuje založení semináře, v němž by se absolventi německých institutů islámské teologie mohli připravit na dráhu imáma. Německá vláda v uplynulých letech investovala 44 milionů eur (1,27 miliardy korun) do vzniku sedmi takových institutů, jejich absolventi však nemají dostatečnou kvalifikaci pro práci duchovního.
„Musí umět předčítat z Koránu, vést modlitbu, omývat mrtvé – tyto praktické věci se u nás učit nemohou,“ řekl portálu Deutsche Welle Rauf Ceylan, profesor na Institutu islámské teologie v Osnabrücku a autor studie, která by měla současný stav věcí změnit.
Právě v Osnabrücku by se podle tohoto dokumentu měl otevřít první německý seminář pro přípravu imámů. Pilotní projekt počítá pro začátek s patnácti až dvaceti studenty, kteří by během dvou let načerpali praktické znalosti a prošli praxí v různých muslimských komunitách.
Erdoganovy dlouhé prsty
V Německu dnes žije asi 4,5 milionu muslimů, z čehož tři miliony mají turecké kořeny. Devadesát procent muslimských duchovních prošlo studiem v zahraničí, naprostá většina přišla z Turecka.
Nejvlivnější muslimskou organizací v Německu tak je Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti (DITIB), která spadá pod vládu v Ankaře a u našich západních sousedů financuje přibližně devět set mešit. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ji však používá i k politickému ovlivňování německých Turků a prosazování svých zájmů.
Vyšlo například najevo, že turečtí diplomaté nařídili duchovním, aby v Německu špehovali příznivce klerika Fethulláha Gülena, kterého Erdogan viní ze zosnování neúspěšného pokusu o státní převrat v roce 2016. Skandál vyvolalo také zjištění, že DITIB měl imámy vybízet, aby v mešitách pořádali modlitby za turecké vítězství v boji proti syrským Kurdům. A v jiném případě jeho imámové rozdali dětem turecké vlajky a makety samopalů a prohlásili je za mučedníky.
Kdo to zaplatí
Německé vládě nakonec došla trpělivost. Zastavila veškeré dotace pro DITIB a připravuje zákon, podle nějž všichni zahraniční duchovní působící v Německu budou muset umět německy.
Dalším krokem ve snaze o lepší integraci muslimské komunity a omezení cizího vlivu má být právě vzdělávání imámů v Německu. „Naším cílem není poněmčit islám. Chceme, aby se tu zdejší muslimové cítili skutečně doma a vítaní a aby tuto zemi obohatili,“ říká náměstek ministra vnitra Markus Kerber.
Otázkou zůstává, kdo vznik a provoz nových seminářů pro imámy zaplatí. Rauf Ceylan navrhuje, aby počáteční investici zajistila německá vláda, ta ovšem kvůli odluce církve od státu nemůže vzdělávání muslimských duchovních financovat trvale. Břímě by proto časem mělo přejít na muslimské organizace.
Podle jejich předáků však k projektu chybí politická vůle. „Nemůžete tady mít pořád importované imámy. Turecko do téhle věci investuje spoustu peněz. Pokud chce německá vláda vybudovat něco podobného, tak do toho bude muset investovat peníze,“ uvedl pro Deutsche Welle Abdassamad El Yazidi, tajemník kolínské organizace Ústřední rada muslimů v Německu.
29. září 2018 |
