Nová německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková oznámila ruskému velvyslanci, že země vypoví dva pracovníky vyslanectví. Vraždu označila za vážné porušení německé suverenity, které výrazně zatíží německo-ruské vztahy.
Krasikov zastřelil čtyřicetiletého Zelimchana „Tornikeho“ Changošviliho 23. srpna 2019 zblízka a za bílého dne. Policie útočníka zatkla téhož dne. Soud ve středu označil čin za zvláště závažný a výší trestu vyhověl návrhu spolkového státního zastupitelství. Soud také dospěl k závěru, že Rusa usvědčili z nelegálního držení zbraní.
Zločin zvýšil diplomatické napětí mezi Ruskem a Německem a přiměl Berlín vyhostit dva ruské diplomaty, na to Moskva reagovala recipročně. Berlínský soud je nyní přesvědčený, že odsouzený byl důstojníkem ruské tajné služby FSB. Ta je spojovaná i s dalšími objednanými vraždami v zahraničí.
„Nejpozději v červnu 2019 státní orgány centrální vlády Ruské federace přijaly rozhodnutí zlikvidovat Tornikeho Changošviliho v Berlíně,“ prohlásil ve středu soudce Olas Arnoldi.
„Některá média tvrdila, že je tady souzeno Rusko nebo dokonce (ruský prezident) Vladimir Putin,“ řekl soudce. „To je zavádějící: Jediný odsouzený je na lavici. Ale součástí našeho úkolu je zvažování okolností trestného činu,“ dodal soudce.
Soudce Arnoldi řekl, že ruské státní orgány zadaly úkol likvidace obžalovanému a vybavily ho novou identitou. Měsíc před činem mu prý byl vystaven pas s novou totožností, na níž Rusko trvalo i po činu, aby zahladilo „vlastní podíl na činu“. Ten podle soudce nebyl ničím jiným než pomstou a odplatou. „Byl to státní terorismus,“ prohlásil.
Předsedající soudce také řekl, že muž, který během druhé čečenské války několik let vedl milici v boji proti Rusku, byl dlouho v hledáčku Ruska. Připomněl že Putin oběť veřejně označil za banditu, vraha a krvežíznivého člověka.
Changošvili žil v Německu od roku 2016 jako žadatel o azyl a ruské úřady ho označily za teroristu. Vykonavatel vraždy vystupující pod falešnou identitou jako Vadim Sokolov podle berlínské justice přicestoval do Berlína v den vraždy, ke které došlo na objednávku ruského státu. Gruzínec byl považován za nepřítele ruského státu zejména proto, že v čečenské válce bojoval proti Rusku.
Šestapadesátiletý Krasikov v úvodu procesu prostřednictvím svých obhájců tvrdil, že v případu jde o záměnu identity a že je padesátiletým stavebním inženýrem. Napojení na ruský stát a FSB popíral. Také obhájce odsouzeného trvá na tom, že jeho mandant není Krasikov, ale Sokolov, stavební inženýr z Petrohradu. Případ je podle něj založen na domněnkách, a nikoli na důkazech.
Kreml tvrzení o zapojení Ruska už dříve označil za „naprosto neopodstatněné“. Ve středu pak závěry soudu odmítla také ruská ambasáda. Velvyslanec Sergej Nečajev poznamenal, že soud vynesl verdikt, podle něhož za organizací vraždy gruzínského občana Changošviliho stály ruské státní struktury.
Rozsudek považuje za neobjektivní a politicky motivované rozhodnutí, které vážně naruší už tak složité rusko-německé vztahy. Verdikt nezůstane bez odezvy, dodal diplomat podle agentury TASS.
