Novinářka stanice Deutsche Welle Natalia Smolencevová byla před šesti měsíci doma v Rusku. Pro jistotu se nechala naočkovat Sputnikem V. Učinila tak i proto, že v únoru v Německu nepatřila do věkové skupiny, která měla na očkování nárok.
Věděla, že Sputnik nebyl v té době v EU uznán, ale „riziko nákazy covidem-19 v Rusku, kde velmi málo lidí nosilo masky nebo respektovalo sociální vzdálenost, bylo větší,“ říká. V té době netušila, že o několik měsíců později se s následky svého rozhodnutí bude stále potýkat.
Sputnik V není v EU stále uznáván. Novinářce stejně jako dalším Němcům očkovaným ruskou či třeba čínskou vakcínou se tím komplikuje cestování po zemích bloku. A pokud si chtějí dopřát večeři v restauraci či zacvičit si v posilovně, musejí se chovat v podstatě úplně stejně jako neočkovaní.
„Dokonce plně naočkovaná s dvěma dávkami a vytvořenými protilátkami, musím neustále chodit na testy a dokonce, za některých okolností, jít do karantény,“ píše Smolencevová.
Řešení tohoto problému se zdá být nasnadě. Znovu se naočkovat schválenou vakcínou. Mnozí němečtí lékaři ale nechtějí dát injekci s očkovací látkou těm, kteří už obdrželi Sputnik V, protože nemají k této možnosti žádné oficiální stanovisko německé Stálé očkovací komise (Stiko).
Sputnik V se podle posledních studií ukazuje jako poměrně účinná látka, takže není z praktického hlediska příliš důvodů se nechat přeočkovat. „Z pohledu imunologie není důvod, aby tito lidé měli dvojí očkování,“ říká Carsten Watzl z Německé společnosti pro imunologii.
„Někdo, kdo byl očkován Sputnikem V, může být též úžasně imunní a nepotřebuje povzbuzovací látku. Je skutečně chráněn, i když se to tady takto nepočítá,“ dodává Watzl. Povzbuzovací látka označuje další dávku vakcíny, která je dána jedinci, aby podpořila jeho imunitu po očkování.
Zatím není dostatek dat, který by naznačoval, zda je kombinace vakcín bezpečná, či ne. V Argentině kvůli nedostatku druhých dávek Sputniku látku nahradili AstraZenecou. Výsledky národní studie nejsou ještě k dispozici, ačkoliv předběžná zjištění naznačují zvýšenou míru protilátek.
Podle Watzla by nejlepším řešením bylo najít způsob, jak změřit míru ochrany u jednotlivých lidí. Například spočítáním počtu protilátek v těle. Problém ale je, že nikdo neví, kolik protilátek je k ochraně před covidem-19 potřeba.
Německo zruší testy na covid zdarma. Země stupňuje tlak na neočkované |
Sputnik V se používá ve více než 60 zemích, včetně evropských. Je k dispozici v Srbsku, Maďarsku nebo San Marinu, povolilo jej i Slovensko, kde se vakcína setkala se značným nezájmem. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) mu ale zatím nedala zelenou, takže pro země EU zatím není oficiálně schválen.
Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje obeznámené s procesem tvrdí, že EMA nemá k dispozici potřebná data k určení účinnosti a bezpečnosti ruské očkovací látky. Chybí jí údaje o výrobě vakcíny i klinická data o její schopnosti odolávat nemoci.
Podle Reuters je chyba zřejmě na straně ruského Ústavu Nikolaje Gamaleji, který vytvořil vakcínu, ale nemá dostatek zkušeností při jednání se zahraničními regulátory. Ruský fond přímých investic (RDIF), jenž vývoj Sputniku V financuje, obvinil Reuters, že článek obsahuje „falešná a nepřesná vyjádření“ založená na anonymních hlasech, které jsou součástí dezinformační kampaně „západní farmaceutické lobby“.
4. března 2021 |
