Muslimský gay se chtěl dát na džihád, srdce mu otevřela liberální mešita

  • 344
Tugay Sarac si s myšlenkou odejít z Německa bojovat v řadách Islámského státu v Sýrii poprvé začal pohrávat už ve svých patnácti letech. Na rozdíl od svých přátel nevnímal svatou válku jako poslání, ale jako způsob úniku před svojí sexuální orientací. Jeho názor změnila až pokroková berlínská mešita, která se snaží deradikalizovat mladé muslimy.

„Měl jsem kamarády, kteří mě měli rádi. Byli to opravdu radikální islamisté a zvažovali, že se vydají bojovat do Sýrie nebo do Palestiny,” vypráví Sarac v berlínské mešitě Ibn Rushd-Goethe, která popírá všechny zažité představy o islámských svatostáncích.

Sarac, kterému je nyní dvacet a studuje vysokou školu, se v Berlíně narodil do turecké rodiny, kde mu od dětství vštěpovali, že homosexualita je špatná a odporuje zásadám islámského učení. „Myslel jsem si, že když se budu modlit k Bohu, vyléčím se a budu normální. Modlil jsem se pětkrát denně a styděl jsem se za své homosexuální myšlenky,” popisuje Sarac obtížné dospívání.

Podle agentury Reuters se doposud více než pět tisíc Evropanů, především z Velké Británie, Francie, Německa a Belgie, připojilo k bojovníkům Islámského státu v Sýrii či Iráku. Evropský policejní úřad (Europol) napočítal více než dvě stě dokonaných či zmařených útoků na území Evropy, které mají na svědomí právě tito lidé.

Studie naznačují, že odchod mladých muslimů do náboženské války má mnoho motivů - od potřeby podpořit své souvěrce až po odcizení od domova či přátel. Pro Saraca byla muslimská solidarita vedlejší, utíkal od toho, že je gay. Změna přišla až ve chvíli, kdy narazil na mešitu Ibn Rushd-Goethe, která je jednou z mála mešit na světě, která umožňuje lidem přijmout svou sexualitu i muslimskou víru.

Berlínská mešita přijme každého, radikalismus tu nemá místo

Berlínská mešita, které je nyní známá po celém světě, se snaží radikální mladé lidi naučit více liberální formě islámu, která je odvede od extremistických názorů a ukáže jim alternativní cestu. „Lidé v této mešitě mi pomohli od radikálních myšlenek. Jsem sám sebou a svou homosexualitu jsem přiznal své matce i tetě,” popisuje Sarac.

Netradiční svatostánek založila v červnu loňského roku právnička a feministka Seyran Atesová pocházející z Turecka. Mešita umožňuje společné modlení žen a mužů, které jinak není běžné.

„Považujeme se za inkluzivní mešitu. V žádném případě nemáme homofobní postoje,” popisuje místní imámka Susie Dawiová. Sama ale přiznává, že i mezi liberálními muslimy je stále čeká mnoho práce. „Vzala jsem své lesbické kamarádky k muslimským přátelům a ačkoli si rozuměli, svůj postoj vůči homosexuálům nezměnili. Potřebují čas,” popisuje Dawiová.

Neopakujte moje chyby, vyzývá muslimský student

Mešita nedávno spustila nový projekt, který má deradikalizovat muslimské studenty a pomoci jim se začleněním do německých škol. „Naším cílem je naučit lidi, aby islám vnímali více liberálně. Například jim ukazujeme, že ženy mohou zastávat různé role. Máme tu i jednu pilotku,” vysvětluje Dawiová.

Na deset let za mříže poslal soud Němce, který zaútočil na mešitu

Sarac je vděčný, že mešita nabízí LGBT muslimům možnost, aby neopakovali jeho chyby. „Jsem si jistý, že v Německu existuje mnoho muslimů, kteří se skrývají jako kdysi já a přemýšlí , že se stanou ateisty nebo budou bojovat za Tálibán nebo al-Káidu. V mešitě jim ale dají šanci přiznat svou orientaci a zapojit se do práce na muslimské komunitě,” myslí si.

Muslimové, kteří patří k LGBT komunitě, musí velmi často volit mezi svou sexualitou a vírou, a to dokonce i v tak liberální zemi jako je Německo, kde jsou sňatky mezi lidmi stejného pohlaví legální. V zemi je od roku 2015, kdy do Německa přišel více než jeden milion přistěhovalců ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, znatelný nárůst napětí, xenofobie a útoků na mešity. V současnosti tu žijí asi čtyři miliony muslimů, kteří představují pět procent obyvatelstva. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video