„Politický islamismus, který ač zdánlivě působí nenásilně, však podněcuje nenávist, štvavost a násilí a usiluje o zavedení islámského řádu, v němž neexistuje rovnost, názorová a náboženská svoboda a též oddělení náboženství a státu, se objevil v částech naší společnosti,“ uvádí se podle deníku Die Welt ve stranickém dokumentu.
CDU a CSU v něm vyzývá k „ukončení státní spolupráce a smluvních vztahů s organizacemi politického islamismu“. Chtějí zkontrolovat a končit všechny finanční dary, dotace, smlouvy o spolupráci a zákonné daňové charitativní úlevy.
Christoph de Vries, mluvčí parlamentní skupiny k náboženským záležitostem, potvrdil rádiu existenci dokumentu. „CDU/CSU zaujala jasnou pozici ohledně potírání politického islámu,“ napsal na Twitteru. „Žádná tolerance pro netoleranci. To je jasné poselství dokumentu. Nemůžeme poskytnout žádnou náboženskou slevu ohledně našich klíčových hodnot.“
Opatření CDU/CSU by se zejména mělo týkat těch islámských skupin, které jsou sledovány německou zpravodajskou službou, Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (BfV). V jeho hledáčku je mimo jiné Unie turecko-islámských kulturních sdružení v Evropě (ATIB), která je údajně napojena na tureckou ultranacionalistickou organizaci Šedí vlci.
Podle BfV Šedí vlci „systematicky znevažují jiné etnické nebo náboženského skupiny, zejména Kurdy a Židy“. Francie skupinu zakázala, za což si vysloužila kritiku Turecka. Ankara nicméně popírá, že hnutí vůbec existuje.
ATIB je zakládajícím členem hlavní zastřešující německé muslimské organizace, Ústřední rady muslimů, a má v ní i jednoho svého zástupce jako místopředsedu. Podle Weltu německé zpravodajské služby sledují i další členy Ústřední rady muslimů, která spolupracuje s několika ministerstvy a spolkovými státy.
Premium V Německu půjde studovat na imáma, země se chce zbavit těch zahraničních |
Podle de Vriese musí náboženský extrémismus a jeho představitelé být podrobeni stejnému odsouzení jako političtí extrémisté, kteří se hlásí k levici či pravici. „Nepřátelé naší ústavy a jejich ideologové nemohou být zároveň partnery našeho státu.“
Podle frankfurtské specialistky na islám Susanne Schröterové stát doposud postupoval v souvislosti s politickým islámem neopatrně a dokonce poskytl islamistům finanční zdroje a politickou reputaci pro prosazování jejich agendy. Chybně přijal islamistickou rétoriku, že politický islám reprezentuje toto náboženství jako celek a zaslouží si tedy náboženskou ochranu.
CDU/CSU navrhuje ustanovit skupinu odborníků a podpořit rozsáhlé studie, které by zkoumaly vliv politického islámu. Žádá též zveřejnění finančních toků německých mešit.
„Respektujeme bez kompromisů svobodu víry, ale nedovolíme zahraničním vládám nebo silám politického islamismu pod rouškou náboženské svobody vyvinout v Německu systém vlády, která podrobuje společnost, politiku a kulturu islámským normám,“ podotýká de Vries.
Sineb El Masrarová, redaktorka ženského časopisu pro muslimky, která se na dokumentu podílela, řekla stanici Deutschlandfunk Kultur, že navrhovaná opatření se týkají „zpátečnickým islamistických organizací“, nikoliv běžných muslimů. Podle ní instituce jako je Německá islámská konference měly dostatečně dlouhou dobu na to se od islamistických sdružení distancovat.
Masrarová zdůrazňuje, že kroky proti islamistům neznamená ukončit dialog s konzervativními muslimy, z nichž mnozí těmito zastřešujícími asociacemi nejsou zastoupeni. S tím souhlasí i německo-izraelský psycholog a sekulární muslim Ahmad Mansour, podle něhož by měl stát přestat výlučně jednat s asociacemi a uznat rozmanitost muslimské scény a to včetně liberálních liberálních proudů.
