„Můj návrh je, že ve spolupráci s Tureckem a Ruskem vytvoříme mezinárodně kontrolovanou bezpečnostní zónu,“ řekla Krampová-Karrenbauerová, která je rovněž předsedkyní vládní strany Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Podle agentury Reuters je to poprvé, co německá vláda navrhuje vojenskou misi na Blízkém východě.
„Bezpečnostní zóna má za cíl pokračovat v boji proti Islámskému státu, který v současnosti ustal. Zajistila by také stabilizaci regionu, aby v něm mohl být obnoven civilní život a aby se ti, co uprchli, se mohli dobrovolně vrátit,“ řekla ministryně.
Dodala, že plán konzultovala s kancléřkou Angelou Merkelovou a předložila jej také západním spojencům. Pokud by s návrhem souhlasila i Ankara a Moskva, od Berlína by se očekávalo vyslání vlastních vojáků do Sýrie.
Zahraničněpolitický expert Roderich Kiesewetter k tomu již dříve poznamenal, že by státy Evropské unie do bezpečnostní a humanitární zóny vyslaly 30 tisíc až 40 tisíc vojáků.
Iniciativa Krampové-Karrenbauerové může podle Reuters způsobit nárůst napětí v rámci vládní koalice, kterou konzervativní CDU tvoří se sociálními demokraty (SPD). Ti jsou vůči přímému vojenskému angažmá Německa v Sýrii skeptičtí.
Spolková ministryně obrany, která je považována za možnou nástupkyni Merkelové v kancléřském úřadě, také uvedla, že už nechce poslouchat německé politiky, kteří pouze vyjadřují znepokojení nad násilím v Sýrii, aniž by podnikli jakékoliv konkrétního kroky.
Znásilněná a zavražděná Kurdka se stala symbolem brutality turecké invaze |
Německo a jeho vládnoucí strany musí učinit víc, aby pomohli řešit mezinárodní krize, řekla Krampová-Karrenbauerová.
Ankara zahájila invazi na sever Sýrie 9. října. Tvrdí, že cílem operace je „vyčistit“ oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
Turecký útok následoval nedlouho po rozhodnutí Spojených států stáhnout ze severní Sýrie většinu svých vojáků. Kurdové pak ve snaze čelit drtivé převaze Turecka uzavřeli dohodu se syrskou vládou o rozmístění jejích jednotek poblíž syrsko-turecké hranice.
Své vojáky do severní Sýrie následně poslalo i Rusko, které stojí na straně syrského prezidenta Bašára Asada. Do úterního večera platí v oblasti pětidenní příměří, které s Tureckem následně vyjednaly Spojené státy.
