„NATO neusiluje o válku s Ruskem,“ zdůraznil čtyřiašedesátiletý šéf aliance. „Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí,“ poznamenal zároveň. Podle Stoltenberga totiž neexistuje žádná záruka, že se ruská agrese nerozšíří i na další země, pokud vyhraje válku na Ukrajině.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuský prezident Vladimir Putin tento týden v rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko, dříve se ale podobně vyjadřoval i o Ukrajině, takže například polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz se už nechal slyšet, že mu nevěří.
ANALÝZA: Od Saddáma k Putinovi. Mediální cirkus okolo rozhovoru |
Podle Stoltenberga je teď nejlepší obranou podporovat Ukrajinu a investovat do vojenských schopností NATO. „Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné,“ uvedl. Proto je podle něj nutné rychleji rozšířit průmyslovou základnu, aby se daly zvýšit vojenské dodávky na Ukrajinu a zároveň doplnit zásoby v zemích NATO.
„To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu,“ míní.
Putin, který už téměř dva roky vede válku proti Ukrajině, podle Stoltenberga připravuje ekonomiku své země na dlouhou válku. „Protože Rusko připravuje celou svou ekonomiku na válku, musíme i my udělat více pro naši bezpečnost.“
Změny v ukrajinském vedení
Stoltenbergovo vyjádření přichází krátce po oficiálním oznámení o výměně velitele v čele ukrajinské armády. Valerije Zalužného tento týden nahradil Oleksandr Syrskyj, považovaný za architekta úspěšné obrany Kyjeva a překvapivé charkovské ofenzivy z roku 2022. Podle vysokých ukrajinských představitelů se za dva roky války změnily úkoly, a proto se složení musí obměnit a čelit novým skutečnostem.
Země Evropské unie vesměs nadále podporují podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Obrat postojů na politické scéně se však v posledních týdnech projevuje například na Slovensku. Nový místopředseda slovenského parlamentu Ľuboš Blaha se například nechal slyšet, že Rusko není nepřítel. Na obnovení diplomatických vztahů s Ruskem pracuje.
Politika kabinetu slovenského předsedy vlády Roberta Fica prosazuje ukončení dodávek zbraní na Ukrajinu s vizí, že tak dojde k úplnému ukončení bojů. S podobným narativem v Česku pracuje opoziční ANO, které prosazuje mírové řešení konfliktu a moc se mu do zbrojních investic nechce.
Ukrajina mění šéfa armády. Zalužného nahradil „obránce Kyjeva“ Syrskyj |
Současná vláda v Praze má jiný názor. Uvědomuje si, že Česká republika na případnou táhlou válku NATO s Ruskem pravděpodobně není dostatečně vybavená. Armáda ČR však do roku 2035 v reakci na ruskou agresi uskuteční strategické miliardové nákupy moderních zbraňových systémů. „Kdyby nastala situace, že budeme muset čelit útoku mnohem dříve, tak budeme bojovat s tím, co máme,“ řekl v rozhovoru pro iDNES první zástupce náčelníka Generálního štábu Miroslav Hlaváč.
Jsme připravení do NATO investovat, říká Lipavský o schůzce ministrů v Praze |
S investicemi do NATO počítá i ministr zahraničí Jan Lipavský. Neformální zasedání šéfů diplomacie z Aliance Česko bude hostit v květnu, a to po 22 letech. Tématem bude vize bezpečného západního světa.
