„V Evropě znovu hrozí válka a hrozba rozhodně není zažehnaná,“ řekl Scholz. Poukázal na to, že kvůli rusko-ukrajinské krizi upadají do pozadí další významné výzvy, jako jsou pandemie nemoci covid-19 a tažení proti klimatickým změnám.
Scholz se v projevu ohradil proti používání síly v mezinárodním společenství a snaze posouvat hranice států. „Nynější mezinárodní systém je založen na spolupráci,“ řekl. Proto podle něj nemá ospravedlnění rozmístění více než 100 000 ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou. „Útok na Ukrajinu by byl chybou,“ uvedl. V takovém případě jsou podle kancléře Německo a západní státy připraveny uvalit na Moskvu bezprecedentní politické, ekonomické a geostrategické sankce.
Scholz opět zopakoval, že Německo a Západ jsou připraveny s Moskvou jednat. „Nedělám si žádné iluze, že bychom vše rychle vyřešili. Nejde ale o nic menšího než o zachování míru v Evropě,“ řekl. Uvedl, že i na základě svého úterního setkání s Putinem vnímá, že Moskva stále o diplomacii stojí.
V debatě, která na Scholzův projev navázala, kancléř řekl, že otázka vstupu Ukrajiny do NATO není vůbec aktuální. „Nestane se tak ani v nejbližších letech a Putin to ví. Argumentuje ale tím, že je to výhledové riziko, takže může jednat tak, jak nyní jedná,“ řekl. Uvedl, že o rozšiřování je ale třeba otevřeně hovořit. „My nyní ale v Evropě čelíme konfliktu kvůli otázce, která není na pořadu dne. A to je nepřijatelné,“ řekl.
Scholz se v diskuzi vrátil k Putinově prohlášení na společné úterní tiskové konferenci, že situace na Donbasu je genocidou. „To je směšné,“ prohlásil dnes Scholz. Putin slovy o genocidě v úterý reagoval na Scholzovo zdůvodnění zásahu NATO v bývalé Jugoslávii. Kancléř totiž řekl, že akce NATO zabránila genocidě.
Kancléř se v projevu také přihlásil k obranným závazkům Německa. Berlín podle něj spojencům dluží navýšení investic do armády, které jsou stále pod dvěma procenty výkonu ekonomiky, na kterých se členové NATO dohodli. Rovněž hovořil o jednáních s Íránem o jeho jaderném programu. Scholz je přesvědčen, že dohoda s Teheránem je možná.
„Máme šanci dohodnout se a zrušit sankce. Pokud se nám to brzy nepovede, mohla by jednání ztroskotat,“ uvedl. Od mezinárodní dohody z roku 2015 o tři roky později odstoupil bývalý americký prezident Donald Trump, ujednání pak přestal plnit i Írán. Západní diplomaté ale nyní hovoří o tom, že současná nepřímá jednání ve Vídni dospěla do rozhodující fáze.
V Mnichově jsou mimo jiné představitelé Evropské unie, OSN, NATO, americká viceprezidentka Kamala Harrisová nebo německý kancléř Olaf Scholz. Zástupce české vlády chybí, pozvaný ministr zahraničí Jan Lipavský účast odřekl kvůli svému pozitivnímu testu na covid-19.
Neúčastní se ani Rusko, které konferenci označilo za jednostranné atlantické fórum. Ruského prezidenta Vladimira Putina osobně zval šéf konference Wolfgang Ischinger, Kreml ale odmítl. „Je mi velmi líto, že Rusko nepřijelo, aby mohlo vysvětlit své pozice,“ řekl v pátek Ischinger.
USA budou bránit členy NATO, ujistila Harrisová
Viceprezidentka USA Kamala Harrisová na Mnichovské bezpečnostní konferenci (19. února 2022)
Spojené státy budou bránit členy Severoatlantické aliance, pokud budou napadeny, prohlásila viceprezidentka USA Kamala Harrisová na konferenci v Mnichově.
Varovala Rusko, že případná invaze na Ukrajinu povede nejen k ekonomickým sankcím, ale také k výraznému posílení východního křídla NATO. Poznamenala také, že NATO kvůli vyhroceným vztahům s Moskvou již nyní posiluje své pozice ve východních členských státech a že USA poslaly do Polska, Rumunska a Německa dalších 6000 vojáků.
„Každý stát si může svobodně rozhodnout o své příslušnosti k mezinárodním organizacím. Suverenita a územní celistvost všech zemí musí být respektována a hranice států nemohou být měněny silou,“ řekla Harrisová.
Zdůraznila, že toto jsou principy, které Evropě po dvou světových válkách zajistily do té doby nevídané období míru, které je nyní Ruskem ohroženo. „Základy evropské bezpečnosti nyní na Ukrajině čelí přímé hrozbě,“ uvedla.
Harrisová se ostře vyhradila proti ruskému chování, které se podle ní odvíjí podle jasného scénáře. „Rusko se bude odvolávat na nevědomost a nevinnu. Vytvoří falešné záminky pro invazi. Soustředí jednotky a palebnou sílu na dohled. Už nyní dostáváme zprávy, které se zdají být provokacemi. Vidíme, jak Rusko šíří dezinformace,“ řekla.
Stoltenberg: Evropa prožívá nebezpečné dny
Šéf NATO Jens Stoltenberg na Mnichovské bzpečnostní konferenci (19. února 2022)
Šéf NATO Jens Stoltenberg řekl, že nynější krize ohrožuje více než jen Ukrajinu, protože v sázce jsou vztahy Západu s Ruskem. „Moskva se snaží vrátit do historie a chce obnovit své sféry vlivu,“ uvedl.
Také oznámil, že dopisem vyzval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova k uspořádání dalšího jednání na úrovni Rady NATO-Rusko, aby se předešlo válce na Ukrajině.
„Evropa prožívá nebezpečné dny,“ řekl Stoltenberg. „U hranic s Ukrajinou vidíme největší shromáždění vojsk od druhé světové války. Nevíme, co se stane, ale nebezpečí je opravdové,“ uvedl. Poznamenal také, že NATO nezaznamenalo žádné známky stahování ruských vojáků, které Moskva avizovala. „Shromážděná vojska jsou naopak posilována,“ dodal.
Stoltenberg rovněž zmínil, že ruské jednání jen přispívá k větší jednotě NATO a k přibližování Švédska a Finska k alianci. „Pokud si Kreml přeje mít méně NATO na svých hranicích, tak bude mít naopak více NATO. Pokud chce NATO rozdělit, bude výsledkem ještě jednotnější aliance,“ řekl. Uvedl také, že Evropská unie a NATO si nikdy nebyly blíže než nyní.
Podle von der Leyenová diplomacie zvítězí
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na Mnichovské bzpečnostní konferenci (19. února 2022)
Rusko se nesnaží podkopat nejen evropský systém bezpečnosti, ale porušuje i Chartu OSN, když používá hrozbu síly proti jinému státu, řekla v Mnichově předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Doufejme ale, že diplomacie zvítězí,“ dodala.
V projevu hovořila o tom, že Evropská unie vznikla s ideou zachování míru v Evropě, kde nyní hrozí konflikt. „Největší hrozbou autokratických režimů jsou prospívající demokracie,“ zdůraznila s tím, že Evropa chce pomoci Ukrajině v její cestě k lepší budoucnosti. Uvedla, že samo Rusko si svým chováním cestu k budoucí prosperitě uzavírá.
Šéfka Evropské komise zopakovala postoj západních zemí, že v případě ruského útoku na Ukrajinu ponese Moskva tvrdé hospodářské a politické následky, které budou mít dopad i na ruské ekonomické zájmy.
Litva se obává blízkého konfliktu
V sobotu se sešel i litevský prezident Gitanas Nauséda s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem, kterého vyzval k posílení bezpečnosti pobaltských zemí americkými vojáky. „Můžeme s velkou jistotou říci“, že ruské jednotky po skončení vojenského cvičení z Běloruska neodejdou, řekla litevská premiérka Ingrid Šimonytéová.
Na východě Ukrajiny se stupňuje napětí. Rusko u hranic s Ukrajinou podle USA shromáždilo až 190 000 vojáků a je připraveno k invazi. Moskva takové tvrzení odmítá.
„Skutečnost, že Rusko shromažďuje vojenskou sílu u východní hranice NATO mění bezpečnostní situaci,“ uvedl Nauséda v prohlášení po setkání s Austinem v litevské metropoli Vilnius.
„Je kriticky důležité posílit regionální bezpečnost (pobaltských států) dalšími jednotkami ze Spojených států a urychlit spolupráci v oblasti vojenských zakázek,“ dodal. Nauséda již dříve uvedl, že Litva se obává, že Evropa je „na pokraji války“. Rusko má podle něj v Bělorusku 45 000 vojáků.
Austin pochválil Litvu za to, jak čelí tlaku Ruska. Americký ministr obrany rovněž připomněl tlak, který na Vilnius vyvíjí Čína. Peking omezuje obchod s pobaltským státem, aby jej potrestal za to, že uznává Tchaj-wan. „Vím, že jsem na návštěvě v době, kdy je Litva pod obrovským tlakem ze všech stran,“ řekl Austin Nausédovi.
Litevská hranice s Běloruskem, dlouhá bezmála 680 kilometrů, je zároveň východní hranicí NATO i Evropské unie.
Biden: Putin se už rozhodl pro invazi, cílem útoku bude i Kyjev |
Prezident Spojených států Joe Biden v pátek vyjádřil přesvědčení, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Moskva to odmítá a označuje za propagandu Západu.
