Havel podle bývalého slovenského premiéra udělal velké množství hospodářských a politických chyb, které bylo třeba napravovat a záplatovat. Mečiar připomněl například Havlovo rozhodnutí zastavit na Slovensku zbrojní průmysl.
"Na jednom setkání před jeho cestou do USA jsme jednali o tom, aby nesliboval zastavení zbrojního průmyslu na Slovensku. Že musí být konverze a zdroje, které umožní přechod fabrik na jinou výrobu, jinak hrozí plošná nezaměstnanost. Jeho reakce byla: 'Snad nám Američani za to něco dají.' Nedali nám nic."
Slovákům se po federaci stýská vícPřibývá lidí, kteří jsou přesvědčení, že rozdělení federace bylo správným krokem. Ukázal to průzkum, který se konal v obou zemích. |
Přesto byl prý jeho vztah s Havlem zpočátku velmi dobrý; ale později prý Havel Mečiara považoval za příčinu toho, že se Slováci bouří. "Myslel spíš v obrazech dramatických scén. Do reálného života se příliš nehodil. Když mě navrhovali na předsedu vlády, říkal, že jsem takový malý Napoleon. A když už rozhodovali o tom, jestli budu nebo nebudu předsedou vlády na Slovensku, tak řekl: 'Tak ať si jím je i s tím jeho selským nacionalismem'," dodal Mečiar.
"Vavroušek nám v Gabčíkově nadělal paseku"
Federace se podle něj rozpadla ve chvíli, kdy neprošly ústavní zákony o reformě a demokratizaci federace. "Lidé, co přišli z Charty 77, se posadili, bylo jim dobře a už to nechtěli pustit. Už přestali respektovat i ústavu. Například životní prostředí bylo v kompetenci republik," vzpomíná Mečiar.
"Byl jsem za prezidentem a řekl mu, ať nevytváří nové ministerstvo, že na to nemá právo. A on mi povídá: 'Vavroušek (federální ministr ekologie - pozn. red.) je přítel a já už mu to slíbil.' Ministr životního prostředí pak na Slovensko přijel a dělal nám paseku v Gabčíkově i jinde a zasahoval do věcí," dodal Mečiar.
Podle jeho slov se nedá říct, kdo chtěl rozdělení státu dřív, jestli Češi nebo Slováci. "Jak postupně Praha začala diktovat ekonomická pravidla ne celkem vyhovující naší ekonomice, tak ten odpor rostl. Před volbami v roce 1992 podle nejnovějších prací, které jsem četl, na české straně už začátkem května většina českého obyvatelstva chtěla rozdělení, protože měla pocit, že na Slováky doplácejí. Na Slovensku také velká část lidí byla pro samostatnost, protože si mysleli, že doplácejí na Čechy," řekl Mečiar.
Na oslavy nepůjduZatímco Klaus to dotáhl až na českého prezidenta, Mečiar byl na Slovensku dvakrát jen neúspěšným kandidátem. Tvrdí ale, že Klausovi nezávidí. "Já si byl vědom, že osud slovenských politiků je jiný. Ani jedinému Slováci nedovolili, aby se déle udržel na scéně, každého zničili sami. To byl můj osud, o kterém jsem věděl. Často jsem tehdy mluvíval o větě mojí mamky: 'Češi se ti pomstí, Maďaři ti to vrátí a Slováci ti nepomůžou'," řekl Mečiar. V poslední prosincový den prý ani nepůjde na oslavy 20. výročí vzniku samostatné Slovenské republiky. "Při desátém výročí jsem šel na oficiální oslavy. Prezidentem byl Rudolf Schuster, předsedou parlamentu Pavol Hrušovský a premiérem Mikuláš Dzurinda a z oslav mě vykázali. Ti, co byli proti vzniku státu, to teď znovu oslaví. Nechci zažít další trapas, že mě vykážou," dodal Mečiar. |
Mečiar také opět pochválil Václava Klause, který je podle něj "skutečně tvrdý muž pevných zásad". "Odvážně obhajoval Českou republiku, věděl, co dělá a myslím si, že v minulém století je to i největší český politik," prohlásil Mečiar. I v současnosti má podle něj Klaus svůj systém hodnot. "Drtivá většina jeho názorů na Evropskou unii sedí a je velmi reálná. To, co dráždí, je, že on ta vyjádření někdy přežene, ale vždy jsou pročeská. A hodně jeho názorů se časem ukáže jako správných," dodal.
Oční souboj s Kohlem
Někdejší suverén slovenské politiky zavzpomínal také na diplomatická jednání během dělení federace. "Před vyhlášením republiky 1. ledna 1993 jsme museli být uznáni celým světem. Ještě 31. prosince do půlnoci jsem přijímal velvyslance, kteří mi přinášeli uznání Slovenské republiky," řekl Mečiar. "Samozřejmě ani uznání Slovenska neproběhlo jednoduše. Byl tam postoj dvou, který jsme museli překonat," dodal.
"Po pohřbu kardinála Tomáška (v létě 1992) si mě pozval k jednání kancléř Kohl. ... Překvapilo mě, že zakázal, abych si vzal tlumočníka, že on má svého a nikdo jiný při rozhovoru nebude," vzpomíná Mečiar. Kohl prý jednání zahájil konstatováním, že Německo neuzná samostatnou Slovenskou republiku.
"Říkám mu: 'Pane kancléři, vy sjednocujete Němce. Proč?' Odpověděl, že jsou národ a patří dohromady. Reagoval jsem, že realizuje právo Němců na sebeurčení. A my, Slováci, jsme také národ a nerealizujeme tohle právo sloučením, ale rozdělením. Proč by naše právo mělo být menší než jejich?" řekl Mečiar.
"Potom jsme zůstali stát proti sobě a dlouho jsme se měřili očima, kdo ustoupí. Já jsem ustoupit nemohl, to by byla katastrofa. Pak se pan Kohl otočil, svlékl kabát, hodil ho na židli a řekl: 'Sedni si, nedivím se ti, že chceš pryč'," vzpomíná trojnásobný slovenský expremiér.
Další průběh rozhovoru s Kohlem už podle něj proběhl v konstruktivní rovině. "Rozebral svoje představy o Evropě a našich vztazích. Věděl hodně o dějinách Slováků," dodal Mečiar s tím, že po tomto jednání Kohl souhlasil s tím, že jeho země uzná rozdělení federace.
"Venku už mě čekal polský prezident (v té době Lech Walesa - pozn. red.), který mi oznámil, že nás neuzná Polsko. Řekl mi, že Poláci jsou křesťané a nemají rádi rozvody. Tam proběhl asi hodinový rozhovor, po kterém to skončilo trochu jinak, a ten rozhovor byl také velmi nepříjemný. Pan polský prezident se ke mně choval tak, že by to málokdo snesl, například mi vyfukoval kouř z cigarety do tváře, zvyšoval na mne hlas. Nebylo to příjemné jednání," dodal Mečiar.
