V Londýně doposud změnilo název anebo ze svého místa zmizelo kolem padesáti ulic či pomníků. V pomyslné frontě na přejmenování či odstranění pak čekají další. Rady městských částí a další místní úřady momentálně pracují na tom, aby se hlavní město v souladu s tlaky moderní doby zbavilo všech historických pojítek s rasismem nebo kolonialismem. Ne každá londýnská čtvrť však má na věc totožný názor.
Historická revize se navíc nově týká nejenom osobností, jejichž spojitost například s obchodem s otroky je nevyvratitelná, byť jejich historická signifikance tak velká není, ale nyní jsou v ohrožení také donedávna nedotknutelní velikáni jako například Oliver Cromwell, admirál Nelson, Mahátma Gándhí, Karel Marx, Virginia Wolfová anebo Sigmund Freud.
Změny názvů ulic možná umlčí hlasy nespokojených, ale zadarmo rozhodně nebudou. Například městská rada čtvrti Camden již vyčíslila, že pouhé přejmenování jediného paneláku jménem Cecil Rhodes House ve stylu art deco vyšla na dvanáct tisíc liber. Dům se v minulosti jmenoval po britském koloniálním podnikateli a politikovi, nyní nese neutrální jméno Park View House.
„Přejmenování domu je novou kapitolou v naší historii a rádi bychom touto cestou poděkovali všem jejím obyvatelům, že nám pomohli ho uskutečnit,“ stálo ve vyjádření městské rady brzy po změně jména. „V Camdenu není místo pro rasismus ani diskriminaci a všichni společně budeme nadále bojovat za spravedlivější a rovnější prostředí,“ dodala rada.
Tatáž městská rada rovněž rozhodla, že v dlouhodobějším horizontu hodlá s historiky konzultovat další problematická či kontroverzní jména. Camden by pak rád například sochy doplnil o QR kód s doplňujícími informacemi o životě i díle konkrétní osoby. Projekt už je hotový, čtvrť ale ještě nenalezla vhodného donátora.
Osobnosti na londýnském blacklistuOliver Cromwell (1599–1658) Horatio Nelson (1758–1805) John Cass (1661–1718) Robert Geffrye (1613–1703) |
Nejrazantnější je momentálně, co se týče změn názvů ulic, rada obvodu Lambeth na jihu města. Ta vytipovala na základě uskutečněného auditu hned přes dvacítku místních názvů a přejmenovala je anebo tak hodlá učinit. Jimi zorganizovaný výzkum potvrdil, že názvy některých ulic, pomníků či památníků mají jasnou spojitost s rasismem, obchodem s otroky anebo kolonialismem. Jména dalších ulic pak nejsou (kvůli příjmením) jednoznačné v tom, na koho přesně odkazují, stojí v auditu.
„Kampaň bojující za revizi soch, památníků a názvů ulic započala na podzim roku 2020 jako následek zavraždění černocha George Floyda v USA i jako následek vzniklé kampaně Black Lives Matter,“ píše se dále v dokumentu. „Jsme hrdí na to, že jsme multikulturní čtvrtí a již v minulosti jsme několikrát připomenuli význam černošských osobností konce dvacátého století,“ uzavírá dokument radnice v Lambethu.
Chce však zajít ještě dál. Nyní zvažuje, že změní jméno celé obytné čtvrti Tulse Hill pojmenované na počest obchodníka Henryho Tulse, který se v roce 1684 stal starostou Londýna. Jeho rodina zbohatla prostřednictvím obchodu s otroky ze západní Afriky. Také tuto změnu hodlá čtvrť učinit až na základě zpětné vazby od jejích obyvatel.
„Lambeth je výrazně multikulturní oblast a jeho rada je již od 80. let pionýrem v přejmenovávání nežádoucích místních názvů v souladu s přáními jeho obyvatel,“ nechal se slyšet mluvčí tamní radnice.
Labouristickou radu Lambethu okamžitě zkritizoval místní konzervativní politik Oliver Dowden, který utrácení veřejných peněz za účelem změny místních názvů nazval „projekty marnosti“. „Zatímco se lidé strachují o životní náklady, labouristická radnice ztrácí čas a peníze podobnými nesmysly,“ řekl.
I další městské části Londýna mají nyní několik možností, jak se k problému postavit. Některé se rovněž tázaly svých obyvatel, jaká jména jim připadají závadná. Zároveň v mnoha čtvrtích vznikly i dotazovací formuláře pokládající rezidentům otázku, zda by například sochy měly doprovázet vysvětlující tabulky anebo jestli by se o těchto lidech měly zmiňovat místní školy.
Změny názvů jsou drahé
Když městská rada čtvrti Haringey v severním Londýně na základě tlaku veřejnosti přejmenovala ulici Black Boy Lane na La Rose Lane, přišlo jí to na 186 000 liber (5,4 milionu Kč), které budou v jejím rozpočtu citelně chybět. Znovu pak zesílily hlasy, jestli celá kampaň není vyhazováním peněz, jinde si za svými sochami stojí.
Britští zákonodárci například nedávno zamezili snahám o odstranění sochy Roberta Geffryho z Muzea Domova v londýnské čtvrti Hackney, téže instituce, která se po tomto muži v minulosti dokonce jmenovala. Přestože je nyní u monumentu instalována vysvětlující tabulka, stále panuje značný tlak veřejnosti k jejímu odstranění.
Podobně úřady stále otálejí s odstraněním repliky sochy Sira Johna Casse z objektu Londýnské metropolitní univerzity, která se po něm také dříve jmenovala. Další Cassova socha stojící v kampusu Východolondýnské univerzity již tolik štěstí neměla. Odstranili ji z veřejného prostoru v červnu roku 2020.
V Británii jsou i další místa, kde k žádným změnám dosud nedošlo a pravděpodobně v budoucnu ani nedojde. Tím je například Chesterfield ve střední Anglii. Jeho rada oznámila, že žádné změny jmen ulic nejsou na pořadu dne a to i poté, co si někteří místní stěžovali například na jméno ulice Rhodesia Road pojmenované po někdejším názvu bývalé britské kolonie Zimbabwe. Ulice své jméno nese doposud.
„Jen naprosté minimum názvů našich ulic má spojitost s transatlantickým obchodem s otroky anebo kolonialismem,“ oznámila tamní rada. Týká se to podle ní pouze tří ulic nesoucích jméno po generálech búrské války (1880–1902) lordu Robertsovi, Redversu Bullerovi a Roberu Baden-Powellovi.
„Jakákoliv změna jména ulice by se neblaze dotkla obyvatel v mnoha různých ohledech,“ říká radní Chesterfieldu Tricia Gilbyová. Dodává, že akt s sebou obvykle nese i vysoké náklady.
„Naše město má dlouhou a bohatou historii od počátku coby římské pevnosti přes těžbu surovin až k průmyslu,“ řekla. „Doufejme, že výsledkem námi plánovaných konzultací s místními bude různorodý, ale střízlivý pohled na minulost. Ráda bych, aby tuto příležitost obyvatelé využili k formování i naší budoucnosti,“ dodala radní.
Pod starostovým vedením
Metamorfózy aktuální mapy Londýna by jistě nebyly tak výrazné, pokud by se k novým hlasům nepřipojil sám londýnský starosta Sadiq Khan. Místním samosprávám před nedávnem poskytl fond ve výši 25 tisíc liber (735 tisíc Kč), aby se názvy ulic zbavily svého rasistického či koloniálního nádechu. Oznámil navíc i založení milionového fondu, který by mohly samosprávy využít v případě, že by chtěly vést kampaň za změnu názvů problematických ulic samy.
Již loni v červnu Khan založil „panlondýnskou“ organizaci jménem Komise pro diverzitu ve veřejném prostoru, která bude kromě další činnosti kontrolovat kontroverzní jména a revidovat jejich dědictví. Podobný orgán založili také v Birminghamu, tam momentálně řeší, jak reinterpretovat sbírky v tamních muzeích, především pak ty spjaté s britským impériem. Městská rada Liverpoolu již také vytipovala dvacítku problematických názvů ulic a přemýšlí, jakým způsobem lidem „dovysvětlit“ jejich spojitost s neblahou minulostí. Město Manchester rovněž realizuje revizi místních soch a pomníků. Ve hře jsou opět vysvětlující tabulky plus úvahy, komu dalšímu pomníky věnovat.
Obyvatelé Londýna reagují na současné změny různě. Především starší generace je tradičně ke změnám spíše skeptická. „Pořád chtějí nějaké novoty a jenom nás tím stresují,“ stěžuje si londýnská seniorka. „Říkají, že to dělají pro nás, ale kdo přesně jsme my? Moje matka byla například míšenka, můj otec zase běloch,“ říká žena. „Je to přece jenom jméno, nebo ne? Nemůžete přepisovat historii tím, že ho změníte. Z historie je třeba se spíše poučit a snažit se změnit věci k lepšímu,“ uzavírá.
