Po smlouvách s Německem z roku 1963 a s Itálií z roku 2021 je to teprve třetí významná smlouva, kterou Francie podepsala s jiným evropským státem. V době, kdy vztahy s Berlínem sice fungují korektně, ale nejsou nejlepší, se francouzský prezident Emmanuel Macron obrací ohledně užší spolupráce ke Španělsku.
Zatímco mezi Macronem a německým kancléřem Scholzem panují v osobní rovině tenze, španělského premiéra Pedra Sáncheze označuje za svého dobrého přítele. Během Macronovy cesty do Barcelony tak došlo i na procházku ulicemi města, doprovázenou demonstracemi katalánských separatistů, nebo na návštěvu Muzea Pabla Picassa.
A v první řadě pak na oficiální stvrzení francouzsko-španělské smlouvy o vzájemném přátelství a spolupráci, označované nyní jako Barcelonská dohoda. Schůzky nejvyšších představitelů obou zemí sice probíhají od roku 1987, nová dohoda jim ale nyní dává konečně právní rámec.
Macron dohodu označuje za „vysoce symbolickou“, neboť jde teprve o třetí dohodu tohoto druhu, kterou Francie v Evropě podepsala. Španělsko má srovnatelnou smlouvu pouze s Portugalskem. Barcelonská smlouva ustavuje pravidelné každoroční schůzky ministrů zahraničí a obrany obou zemí, kteří budou mimo jiné koordinovat také společný postup před významnými diskusemi v rámci Evropské unie. Počítá se i s užší spoluprací v kultuře, vědě, výzkumu a školství.
Nesmí nás převálcovat USA
„Mluvili jsme o spolupráci v oblasti energetiky včetně výstavby nového plynovodu, i o lepším dopravním propojení obou zemí,“ řekl po jednání s Macronem Sánchez. Macron pak zdůraznil snahu Španělska a Francie zrychlit přechod k obnovitelným zdrojům a na tomto základě dále rozvíjet evropský průmysl.
V tom je podle něj nutný společný postup celé Evropské unie tak, aby dokázala čelit plánované protiinflační politice Spojených států a souvisejícím možném odchodu významných firem do zámoří. „Oba jsme si vědomi skutečnosti, že musíme reagovat velmi aktivně na takzvaný zákon o snižování inflace,“ řekl Macron k plánu Washingtonu, který zahrnuje masivní investice do obnovitelných zdrojů a ekologických technologií.
Ve Francii soudí třináct lidí. Plánovali převrat i atentát na Macrona |
Americká vláda v této souvislosti plánuje investice ve výši miliard dolarů, což podle Macrona naruší transatlantický obchod a poskytne americkým společnostem nespravedlivou výhodu. „Evropa čelí kritickému okamžiku kvůli válce na Ukrajině, ale také kvůli obchodním rozhodnutím, která přijímají evropští spojenci, jako jsou Spojené státy,“ uvedl Sanchez.
Macron sice americký posun k ekologickým technologiím vítá, plán Washingtonu ale označil za „superagresivní“. Brusel má podle něj následovat USA podobnou iniciativou a zabránit tak přesunu evropských společností, které by zlákaly americké dotace. Právě snaha získat na svou stranu Madrid byla pro Macrona jedním z důležitých cílů návštěvy.
Jižní Evropa plánuje nový plynovod
Vzniknout má také nový podmořský plynovod propojující Barcelonu a Marseille, označovaný jako H2Med, BarMar nebo Koridor zelené energie. Ten bude v první přechodné fázi přepravovat zemní plyn a poté zelený vodík. Tedy ten získaný štěpením vody, kdy energie potřebná k elektrolýze pochází výhradně z obnovitelných zdrojů.
Nahradit má stávající projekt plynovodu MidCat (zkratka pro Midi-Catalogne) z roku 2003, který měl propojit francouzskou a španělskou plynárenskou síť prostřednictvím 190 kilometrů dlouhého potrubí vedoucího přes Pyreneje ze španělského Hostalriku severně od Barcelony do Barbairy východně od Carcassonne.
Španělsko a Německo chtějí nový plynovod MidCat. Proti nim ale stojí Francie |
MidCat měl podporu Madridu a Lisabonu, ale také Berlína, který v něm viděl způsob, jak snížit závislost Evropské unie na ruském plynu. Španělsku, které disponuje 30 procenty evropské kapacity pro znovuzplyňování (regasifikaci) zkapalněného zemního plynu (LNG), měl umožnit dopravovat plyn ze Spojených států nebo Kataru do zbytku Evropy. Od projektu MidCat se v roce 2019 ustoupilo kvůli jeho dopadu na životní prostředí a rentabilitě, která v té době byla považovaná za omezenou.
O novém plynovodu, který má MidCat nahradit, představitelé Francie, Španělska a Portugalska jednali v průběhu loňského roku, jeho finální podobu nového projektu pak Sánchez, Macron a portugalský premiér Antonio Costa dokončili před měsícem ve španělském Alicante.
„Dohodli jsme se, že projekt MidCat nahradíme novým projektem, který se bude jmenovat Koridor zelené energie. Ten propojí Pyrenejský poloostrov s Francií, a tedy s evropským energetickým trhem mezi Barcelonou a Marseille. Jde o vytvoření plynovodu pro zelený vodík, ale dočasně také pro plyn, který evropský energetický trh potřebuje,“ řekl Sánchez k novému plynovodu který má dodávat surovinu dále do střední Evropy. Vzhledem k technické náročnosti stavby i k tomu, že státy neurčily žádná konkrétní data, jsou ale odborníci k této realizaci skeptičtí.
