Nejvyšší představitelé mnoha států Evropské unie řeší v posledních měsících problematiku alternativních dodávek zemního plynu. Kvůli válce na Ukrajině se totiž Evropa chce odstřihnout od ruských zdrojů, na kterých byla dlouhou dobu z velké části závislá. Do hry se proto po letech vrací třeba i projekt plynovodu MidCat. Informoval o tom deník Deutsche Welle.
Plynovod MidCat patřil mezi stěžejní témata německo-španělského summitu, který se konal na severozápadě Španělska ve městě A Coruna. Poslední takový summit se mezi oběma státy odehrál naposledy v roce 2013. Oba politici se ve středu shodli na tom, že chtějí projekt plynovodu MidCat oživit a propojit Pyrenejský poloostrov se zbytkem Evropy.
Problémem ale je, že by takový plynovod musel vést přes Francii, která se k jeho výstavbě ale zatím příliš nehlásí. Francouzská ministryně pro energetický přechod Agnès Pannier-Runacher totiž v posledních týdnech opakovaně prohlašovala, že projekt MidCat nemá smysl. Domnívá se, že jeho výstavba by trvala několik let a plynovod by byl zároveň nerentabilní.
Před týdnem svůj nesouhlas s plynovodem MidCat vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj už nyní přes Pyreneje fungují další dva plynovody, které však nejsou z jeho pohledu dostatečně využívány.
Olaf Scholz se ale i tak domnívá, že Francie celý projekt ještě nezavrhla. „Nemáme dojem, že to Francie vyloučila,“ řekl Scholz. „Některá spojení možná nejsou ekonomicky rentabilní nyní, ale mohou být v budoucnosti,“ dodal.
První konkrétnější plány kolem plynovodu MidCat vznikly v roce 2013. Už tehdy se počítalo s tím, že by plynovod měl vést ze Španělska přes Pyrenejské pohoří až do Francie. Kvůli nízkým očekávaným přínosům a vysokým nákladům ale byl tento projekt v roce 2019 pozastaven. Francouzští ani španělští regulátoři tehdy neudělili dostatečná povolení k jeho vybudování.
Olaf Scholz by ale rád plynovod MidCat zároveň konstruoval tak, aby v budoucnu jím mohly proudit i některé obnovitelné zdroje, mezi které řadil třeba vodík. Vybraní analytici jako Thierry Bros z univerzity Science Po v Paříži se ale domnívají, že vodík Evropě příliš nepomůže, neboť se jedná o dosud nepříliš vyspělou technologii.