„Francie se nemá od nikoho co učit. Ani z dění kolem Ukrajiny, v Sahelu, ani kolem Tchaj-wanu,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron během své poslední návštěvy nizozemského premiéra Marka Rutteho v Amsterdamu. Otázky přítomných novinářů se na tiskové konferenci stočily právě na jediné téma: Jak to Macron po své nedávné návštěvě Číny ohledně vztahu USA a Evropy v souvislosti s Tchaj-wanem vůbec myslel?
„Být spojencem neznamená být vazalem. To, že jsme spojenci, to, že společně děláme věci, pro které se rozhodneme, neznamená, že nemáme právo myslet samostatně a že budeme v zemi, která je naším spojencem, následovat lidi s nejtvrdšími postoji,“ řekl Macron v Amsterdamu, kde rovněž v následujících větách zkritizoval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump o Macronovi naopak svého času řekl, že čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi „leze do řitě“.
Trapné a naivní. Macron schytává kritiku za „promo pro čínského prezidenta“ |
Důkazem závazku Francie k regionální bezpečnosti v Jihočínském moři je podle něj přítomnost francouzské bojové fregaty Prairial v Tchajwanském průlivu.
Macronovy vysvětlující komentáře přicházejí krátce poté, co během svého návratu z třídenní návštěvy Číny a tamního prezidenta Si Ťin-pchinga v rozhovoru pro francouzský list Les Echos a bruselský server Politico uvedl, že Evropa by se měla vyhnout tomu, aby se zapletla do konfliktů, které nejsou její záležitostí, a že by neměla jednat jako „vazal“ USA, pokud jde o obranu Tchaj-wanu.
Jeho výroky vyvolaly hluboké znepokojení nad transatlantickým spojenectvím právě v době, kdy USA poskytují značný podíl vojenské pomoci Ukrajině a komunistická Čína podniká stále ostřejší kroky vůči Tchaj-wanu.
Čína považuje ostrov za součást svého území, což Tchaj-pej odmítá. „Postoj Francie a Evropy k Tchaj-wanu je stále stejný. Jsme pro status quo a tato politika je stálá, nezměnila se, je to politika jedné Číny a hledání mírového řešení této otázky,“ řekl Macron a poznamenal, že „tento postoj byl vždy slučitelný s postoji spojenců“.
„Jsme zranitelní a spojence potřebujeme“
Od Macronových slov se během své návštěvy Číny koncem tohoto týdne distancovala německá ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbocková. Zdůraznila spojenectví se Spojenými státy v otázce Tchaj-wanu s tím, že Evropská unie k čínské eskalaci v regionu „nemůže být lhostejná“.
Vztahy jsou na bodu mrazu. Číně důvěřuje pouhých devět procent Němců |
„V současné době, kdy čelíme vlastním bezpečnostním hrozbám, vidíme, jak důležité je mít po svém boku partnery z celého světa, kteří sdílejí naše hodnoty. Je to pro nás velmi důležité, protože jako samotné Německo a Evropská unie jsme zranitelní. Stejně tak nemůžeme být lhostejní k napětí v Tchajwanském průlivu,“ řekla Baerbocková v Tchien-ťinu, kde zahájila svou třídenní cestu do Číny.
Zdůraznila význam tohoto regionu pro Evropu i to, že polovina světového obchodu a 70 procent světové výroby polovodičů prochází právě přes tuto oblast. „Volný přístup do Tchajwanského průlivu je i v našem vlastním hospodářském zájmu,“ dodala.
Čína: Nepleťte si politiku s ekonomikou
Čína na druhé straně varovala Německo, aby obchodní vztahy mezi oběma zeměmi „nepolitizovalo“. Tím zároveň Čína reagovala na možnosti, že Německo přehodnotí dříve slíbený prodej části hamburského přístavu čínskému státnímu gigantu Cosco.
Před Čínou už v Německu varují i firmy na ní závislé, říká politolog |
„Doufáme, že Německo nebude normální obchodní spolupráci politizovat, ideologizovat, vztahovat k bezpečnosti a klást jí umělé překážky,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wenbin.
