Když se v roce 1971 točil film o Jamesi Bondovi Diamanty jsou věčné, kde se drahé kameny staly nástrojem k uchvácení moci a ovládání světového dění, lidé v kinech jásali. Ten samý rok se na druhé straně železné opony odehrávalo drama v rodině Brežněvů. Otec, nejvyšší sovětský politik, domlouval dceři Galině, aby už nedělala ostudu. Jí bylo přes čtyřicet, v mládí se ale zamilovala do věhlasného ruského cirkusu, z jehož řad pocházeli její první i druhý manžel, a Brežněvovi to vadilo. Druhý sňatek nechal anulovat a nápadníka nakonec vybíral sám.
Kromě mužů, které Galina ráda vyhledávala, zejména mladší ročníky, se „kremelská princezna“ vyznačovala rozmařilostí, nedostatkem sebekázně, láskou k sebeuspokojení a zejména neukojitelnou touhou po diamantech. Těch byl Sovětský svaz plný a jejich lesk ovládl duši Galiny Brežněvové natolik, že se postupně zaplétala do nejtvrdšího kriminálního prostředí. Mezi lidmi se o rodině Brežněvů začaly povídat tzv. „diamantové historky“, a právě Galina byla jejich hlavní postavou.
