„Pane prezidente, mohu vám položit rychlou otázku k Izraeli, než odjedete? Je to důležité,“ ptá se v kolujícím videu novinářka během Bidenovy úterní návštěvy města Dearborn v Michiganu.
V Izraeli je apartheid, hlásají pokrokáři. Bidena tlačí ke změně kurzu |
Prezident tam na testovacím okruhu automobilky Ford usedl za volant chystaného elektrického pickupu F-150. „Ne, nemůžete,“ odpoví novinářce jen chvíli před tím, než se rozjede.
„Jedině kdybyste se postavila před auto, až na to šlápnu,“ pokračuje za smíchu okolostojících lidí. Nakonec se lehce vykloní z okénka a s úsměvem ujistí: „Jen si z vás utahuji.“ A v plné rychlosti vyrazí v dál.
Bidenova cesta byla součástí kampaně na podporu masivního vládního plánu investic do infrastruktury, který zahrnuje rozvoj udržitelných zdrojů energie a elektromobility.
„Tenhle chcípák je rychlý,“ poznamenal prezident s charakteristickými leteckými slunečními brýlemi na nose o chystaném plně elektrickém voze, jehož předchůdci jsou už několik desetiletí nejprodávanějšími auty ve Spojených státech.
Demokraté tlačí na tvrdší postoj vůči Izraeli
Ačkoliv se chtěl Biden při úterní cestě soustředit plně na svůj ambiciózní infrastrukturní plán, který by byl v případě schválení Kongresem jednou z největších podobných veřejných investic za poslední desetiletí, otázka konfliktu mezi Izraelem a Palestinci byla podle médií při jeho cestě silně přítomná.
V Dearbornu totiž žije jedna z největších komunit Američanů s arabskými kořeny v USA a už týden se tam pořádají demonstrace proti postupu Izraele. V den Bidenovy návštěvy se ve městě konaly tři protesty.
Prezident navíc čelí stále většímu tlaku zevnitř vlastní Demokratické strany, aby zaujal vůči Izraeli tvrdší postoj než předchozí americké administrativy. Podle listu The Washington Post na něj někteří zákonodárci naléhali, aby se při návštěvě Dearbornu setkal se zástupci místní arabské komunity, což však Bílý dům odmítl.
Řada demokratů, zejména z mladší generace, se domnívá, že jsou nynější útoky Izraele na Pásmo Gazy příliš tvrdou odpovědí na ostřelování izraelského území radikálními palestinskými skupinami. Požadují proto, aby Biden jednání Izraele odsoudil a vyzval jej k ukončení bombardování cílů v palestinské enklávě.
Podporuji Izrael, napsal český velvyslanec v Kuvajtu. Teď se omlouvá |
Biden těmto tlakům dlouho odolával, v pondělí pak při třetím telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem od vypuknutí krize poprvé prohlásil, že „podporuje klid zbraní“. Média však upozornila, že přímo nevyzval k zastavení násilností.
List The New York Times nicméně s odvoláním na nejmenované zdroje seznámené s obsahem hovoru napsal, že Bidenův tón vůči Netanjahuovi byl ve skutečnosti mnohem příkřejší, než je patrné z oficiálního shrnutí zveřejněného Bílým domem.
Děti, nástroj propagandy. V konfliktu Gaza - Izrael je využívají obě strany |
Prezident údajně v pondělí Netanjahua varoval, že dokáže odrážet kritiku izraelských náletů na Pásmo Gazy už jen omezený čas. Administrativa v posledních dnech opakovaně tvrdí, že se krizi snaží vyřešit zákulisními diplomatickými jednáními, což pokládá za účinnější, než zveřejňovat prohlášení.
Jasná výzva k ukončení násilností by podle některých činitelů Bílého domu mohla být kontraproduktivní a boje ještě prodloužit. Takový pohled sdílí rovněž někteří analytici, podle nichž by se v případě příliš ostré kritiky mohl Netanjahu, jeho političtí spojenci i část izraelské veřejnosti dostat do pozice vzdoru, čímž by se kampaň proti Pásmu Gazy mohla protáhnout.
