Hamza al-Odaini měl na výběr dvě cesty, kterými se mohl v Jemenu po ukončení střední školy vydat. Buď vzít do ruky zbraň a jít bojovat do čtyři roky trvající občanské války nebo utéct ze země, píše britský list The Guardian.
Nakonec za něj rozhodla matka a poslala 17letého chlapce na cestu přes Omán a Maljsii směrem na jihokorejský ostrov Čedžu. Odaini snil o tom, že bude studovat, po dvou měsících však přišlo hořké probuzení.
„Bylo těžké odejít, ale je to lepší než zůstat a muset bojovat,“ řekl Odaini. „Když jsem se smířil s tím, že budu uprchlíkem, myslel jsem si, že budu mít lepší život. Že půjdu na univerzitu a dostanu finanční podporu. Ale je to úplně jiné, než jsem si představoval,“ hodnotí svůj pobyt Odaini.
Příchod Odainiho a dalších 550 jemenských uprchlíků vyvolal v Jižní Koreji intenzivní debatu o roli země při přijímání žadatelů o azyl. Obyvatelé jsou rozpolceni mezi projevením soucitu a okamžitým vyhošťováním. Protiimigrantská rétorika poukazuje na evropskou uprchlickou krizi jako na poučení z nekontrolované migrace.
@maririn_lie @anpannamu @pannchoa A refugee application in korea No children,no women https://t.co/RQ940qr4jp
Jemenští uprchlíci pravděpodobně nikdy nepočítali s tím, že skončí v rekreačním středisku v Jižní Koreji. Zájemci o azyl vybírali místa na mapě podle toho, kde nemusí žádat o vízum. Poté, co letecká společnost AirAsia zahájila v prosinci loňského roku přímé lety z Malajsie na Čedžu, tedy do dvou míst bez nutnosti víza, začali uprchlíci cestovat právě sem.
Korea zavedla pro Jemence vízovou povinnost
S vlnou imigrantů se jihokorejská vláda rozhodla, že zavede bezpečnostní opatření a v červnu odstranila Jemen ze seznamu zemí, které k cestě na Čedžu nepotřebují vízum. Imigrační úřady navíc zakázaly utečencům vycestování na pevninskou část Jižní Koreje. Navzdory tomu, že uprchlíci smějí pracovat, například na rybích farmách či v restauracích, zůstávají mnozí z nich nezaměstnaní.
Utečenci, kteří na ostrově uvázli, nevědí, jak dlouho jim úřady dovolí zůstat. Občanskou válku, před kterou utekli, označil generální tajemník OSN za „nejhorší humanitární krizi na světě“. Z Jemenu od vypuknutí bojů uteklo už dva miliony lidí. Osm milionů těch, kteří zůstali v zemi, se ocitlo na pokraji hladomoru.
Protests Held in Seoul for and Against Refugees Entering South Korea https://t.co/y3kX52nNKu https://t.co/WdTLoglYj1
Vykažte je z ostrova
Více než 700 tisíc lidí doposud podepsalo petici – vyzývají v ní vládu, aby nevyhověla žádostem o azyl a utečence vykázala z ostrova. Ačkoli prezidentská kancelář obvykle reaguje na petice s více než 200 tisíci podpisy, v tomto případě prezident Mun Če-in, sám syn severokorejských uprchlíků, prozatím mlčí.
Proti přijímání jemenských uprchlíků protestovalo minulý měsíc v Soulu několik set lidí, kteří je nazvali „falešnými uprchlíky“ a obvinili je z ekonomické migrace. Poslední průzkum ukázal, že 49 procent Jihokorejců je proti jejich přijetí, zatímco pro je 39 procent.
V loňském roce požádalo o azyl v Jižní Koreji asi 10 tisíc lidí, přijato však bylo pouze pouze 120 z nich. Tato čísla nicméně nezahrnují asi 30 tisíc utečenců ze Severní Koreje, jejichž přítomnost Jihokorejci schvalují a udělují jim občanství i finanční benefity.
Navzdory pevninským protestům jsou však lidé na Čedžu vůči Jemencům velmi vstřícní. Majitelé hotelů jim dávají slevy a obyvatelé jim poskytují jako dar jídlo, přikrývky nebo oblečení. „Utekli, aby si zachránili život. Měli bychom jim dát šanci a přijmout je,“ myslí si prodejce zeleniny Son Čun-ja.
