V poledne se na Chrámové hoře konaly sváteční modlitby, protože pátek je v muslimském světě sváteční den. Na místo přišly tisíce Palestinců. Část z nich po modlitbách na místě demonstrovala na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, jásali a mávali palestinskými vlajkami.
Mluvčí izraelské policie uvedl, že někteří z přítomných házeli kameny a zápalné lahve na policisty, kteří střežili brány ke komplexu. Strážníci je podle mluvčího vzápětí rozehnali. Policie podle fotografa Reuters proti Palestincům použila zábleskové granáty.
Co střet vyvolalo, však nebylo bezprostředně jasné. Zhruba po hodině se situace uklidnila a izraelská policie se vrátila na své pozice u bran ke komplexu. Podle zdravotníků bylo zraněno dvacet Palestinců, z nichž dva byli převezeni do nemocnice. Izraelská média informovala, že Hamás na pátek vyhlásil den hněvu.
Komplex, jež leží na náhorní plošině Starého Města, které muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně) a židé Chrámová hora, je proto nejcitlivějším místem izraelsko-palestinského konfliktu. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků. Na vrcholu hory stojí Skalní dóm a mešita Al-Aksá. Ta je třetím nejposvátnějším místem islámu.
Izrael považuje celý Jeruzalém za své věčné a nedělitelné hlavní město, zatímco Palestinci chtějí, aby se jeho východní část, včetně opevněného Starého Města, stala hlavním městem jejich budoucího státu. Izraelskou anexi východního Jeruzaléma mezinárodní společenství neuznává.
Teprve v jednu ráno SELČ přitom začalo platit příměří po téměř dvou týdnech bojů mezi Izraelem a Hamásem z Gazy. Izraelští policisté 7. května zasáhli u mešity Al-Aksá a střety skončily zraněním 200 Palestinců a šesti policistů. Při dalším zásahu 10. května pak Izraelci použili také slzný plyn a zranili dalších 300 Palestinců.
Teroristé z Hamásu pak dali Izraeli do večera ultimátum na stažení policejních jednotek z Chrámové hory. Večer 10. května zahájil raketovou palbu, nejen kvůli střetům v Jeruzalémě, ale i úmyslu Izraele vystěhovat arabské rodiny ze čtvrti Šajch Džarráh ve východním části tohoto města.
Jedenáctidenní boje Hamásu s Izraelem nepřežilo 243 Palestinců. Novou bilanci v pátek oznámilo ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které dosud uvádělo, že je mrtvých 232. Nová těla se nyní našla v tunelech, které Izrael bombardoval a jež Hamás využívá k přepravě a uskladnění munice. Ministerstvo také oznámilo, že mezi mrtvými je 66 dětí a že 1 910 lidí bylo zraněno. Izrael má 12 obětí a přes 300 zraněných.
Palestinská samospráva, která vládne na Západním břehu Jordánu, tedy na území, kde se nebojovalo, chce na Izrael podat stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Předseda tamní vlády Muhammad Ištajja řekl, že ve stížnosti bude poukaz na to, že Izrael spáchal válečné zločiny. Podle samosprávy byly zabity celé rodiny, pravděpodobně dvě desítky. Nálety způsobily také velké materiální škody.
Izrael ve čtvrtek navštívil na znamení podpory Svaté zemi český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Spolu s izraelským ministrem Gabim Aškenazim a slovenským protějškem Ivanem Korčokem si ve městě Petach Tikva u Tel Avivu prohlédl budovy poničené palestinskou raketou. Řekl při tom, že Izrael má neochvějnou podporu České republiky a že má plné právo chránit své občany.
Nejsem schopen slov, řekl Kulhánek v Izraeli. Vyjádřil mu podporu Česka |
K ukončení bojů vyzývaly mnohé státy po celém světě. Čína pak byla mezi prvními, kdo přislíbil pomoc Pásmu Gazy, a vyzvala k tomu také další země.
Hodlá poskytnout milion dolarů (21 milionů korun) mimořádné pomoci a další milion v rámci humanitárního programu OSN. Dodá také Pásmu 200 tisíc dávek očkovacích látek proti covidu-19.
Norská ministryně zahraničí Ine Eriksenová Söreideová řekla, že je Norsko znepokojeno množstvím škod v Gaze, utrpením, jímž prošlo tamní obyvatelstvo a také velkou měrou ničení. Oslo oznámilo navýšení humanitární pomoci Gaze o 30 milionů norských korun (75 milionů korun), které půjde nad rámec 71 milionů norských korun, jež už Norsko letos poskytlo.
Generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC) Jan Egeland řekl, že normální situace zdaleka nenastala. „Teď, když zbraně utichly, nepleťme si tento klid s normální situací,“ řekl. Podle něj musí politici v USA, Evropě a arabském světě „tlačit Izrael a Palestince k řešení, které skoncuje s touto neudržitelnou nespravedlností“.
10. května 2021 |
