22. leden byl pro Izrael nejkrvavějším dnem od brutálního útoku hnutí Hamás ze 7. října. Z dvaceti čtyř vojáků Izraelských obranných sil (IDF) zabitých během jednoho dne byli tři výsadkáři zabiti v západním Chán Júnisu, kde armáda stále postupuje proti Hamásu.
Společnost však více znepokojuje zbylých 21, vesměs záložních vojáků, kteří zemřeli při incidentu, jenž se odehrál v uprchlickém táboře Maghází. Tedy na území, nad kterým by armáda měla mít kontrolu, neboť se nachází pouhých 600 metrů od hranice s Izraelem.
Izraelci obklíčili Chán Júnis, přišli o nejvíc vojáků za den od začátku bojů |
Nejasná příčina vybuchlých rozbušek
Izraelská armáda působí v táboře Maghází od poloviny prosince. Nyní se na místě týmy vojáků zaměřují na demoliční práce tunelů a budov. V pondělí připravoval tým tvořený převážně z rezervistů demolici dvou objektů, o kterých IDF tvrdí, že sloužily hnutí Hamás k provedení jednoho z útoků na sousední kibuc Kisufim, jak uvádí deník Haarec.
Když v budovách instalovali výbušniny, byli dva vojáci zajišťující tým před budovou zabiti dvěma střelami z ručního protitankového granátometu. Následně se připravené výbušniny uvnitř budov odpálily, zatímco tým 19 vojáků byl stále uvnitř.
Příčina výbuchů není jasná a podléhá vyšetřování. Jisté však je, že to je vysoká cena za pozemní operace zahrnující velké množství výbušnin, kterých IDF za poslední tři měsíce použily v operacích stovky, ne-li tisíce.
Nejedná se o první tragický scénář zapříčiněný vybuchlou náloží. Osmého ledna zahynulo šest vojáků při předčasném výbuchu nálože, která měla zničit tunel pod centrálním Pásmem Gazy, rovněž jen několik set metrů od hranic.
V obou případech měly IDF oblast již nějakou dobu pod kontrolou. Operační kontrola však neznamená, že se v oblasti nenacházejí malá ohniska bojovníků Hamásu, kteří jsou schopni zaútočit, nebo že demoliční práce mohou probíhat jako běžný inženýrský projekt.
Vzhledem k tomu, že stále existují stovky kilometrů tunelů používaných teroristickou skupinou pod Gazou, může pokračování demoličních operací znamenat riziko dalších nehod na bojišti.
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvPlán zavedení nárazníkové zóny
Ničení budov v blízkosti hranic slouží několika účelům, píše izraelský deník. Zaprvé, aby hnutí Hamás a další teroristické organizace neměly přímou viditelnost na izraelské základny, obce v blízkosti hranice. Zadruhé, aby z nich nemohly pozorovat a střílet. Izraelští armádní důstojníci v posledních týdnech hovořili také o plánu zavedení nárazníkového pásma.
Nárazníková zónaIDF udržovala nárazníkovou zónu v jižním Libanonu mezi lety 1985 a 2000. Splnila svůj hlavní účel: zabránit civilním obětem podél severní hranice Izraele. Přesto bylo během té doby zabito 559 vojáků, zejména při střetech s Hizballáhem |
Operace v nárazníkové zóně je podle mezinárodního práva sporná. I když se armáda snaží zdůraznit, že budovy určené k demolici sloužily jako „teroristická infrastruktura“, těžko to může platit pro každou z nich v blízkosti hranic. Pro jejich zničení by musel existovat jasný vojenský důvod.
Navíc to, co fungovalo na mezinárodní hranici mezi dvěma zeměmi, bude méně pravděpodobně fungovat pro malé, přeplněné pobřežní území.
Israel informed the US of its intention to establish a buffer zone one kilometer deep in the Gaza Strip, WSJ reports. https://t.co/SGqNf9DJWG
Slábnoucí veřejná podpora vojenské operace
Zatímco Izraelská armáda a někteří z izraelských politiků jsou přesvědčeni, že pozemní operace a likvidace budov a tunelů jsou nutné k udržení tlaku na hnutí Hamás, stále větší část izraelské veřejnosti uvažuje podle deníku The Times jinak. Podle některých průzkumů až polovina veřejnosti věří, že je čas jednat o dočasném příměří nebo dokonce dlouhodobém příměří s cílem usnadnit propuštění 136 rukojmích, které Hamás stále drží v Gaze.
Příbuzní rukojmích vtrhli mezi izraelské poslance. Stanují i u domu Netanjahua |
Protesty volající po příměří, jež vedou některé rodiny rukojmích, narůstají a demonstranti v posledních dnech tábořili před dvěma domy premiéra Benjamina Netanjahua v Jeruzalémě a Ceasareji. Jedna skupina polila Netanjahuovu ulici v Jeruzalémě červenou tekutinou a obvinila ho, že má „na rukou krev rukojmích“.
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvBezprostřední problém premiéra Netanjahua je podle The Times v názorové dichotomii válečného kabinetu. První frakce je připravena projednat dohodu o příměří pro rukojmí. Benny Gantz a Gadi Eisenkot, dva opoziční politici a rivalové Netanjahua, kteří se na začátku války dohodli na připojení k nouzové koalici, zastávají tento názor a vyhrožují odchodem z vlády, pokud se premiér nerozhodne.
Kromě toho, hlavní spojenec Izraele, Spojené státy, spolu se Saúdskou Arábií tlačí na Netanjahua, aby souhlasil s poválečnou politikou, která bude zahrnovat stažení z Gazy a zároveň předá moc nad územím Palestinské samosprávě, která kontroluje Západní břeh Jordánu. Zdá se, že obě země také chtějí nasměrovat Izrael, aby zahájil diplomatický proces, jehož konečným cílem je možnost dvoustátního řešení, proti čemuž Netanjahu vyjádřil nesouhlas, uvádí deník The Times.
Žádný kompromis. Netanjahu odmítl Bidenova slova o palestinském státu |
Netanjahuovi krajně pravicoví koaliční partneři jsou skálopevně přesvědčeni, že válka proti Hamásu musí pokračovat. Pohrozili, že koalici opustí, pokud bude premiér souhlasit s příměřím, ať už z důvodu dohody o rukojmích, nebo kvůli uklidnění USA a Saúdů.
Netanjahu nerad ohrozí svou většinu v Knesetu, izraelském parlamentu, a riskuje předčasné volby, přičemž v průzkumech prudce klesá. Jak ale na bitevním poli přibývají oběti a mezi izraelskou veřejností roste podpora pro příměří, bude pro něj obtížnější držet se zastánců tvrdé linie, uzavírá britský deník.
