Habré byl odsouzen také za znásilnění. V příštích dnes by se měla konat slyšení týkající se odškodnění, o které požádalo přes 4 000 lidí. Bývalí vězni z Habrého éry vypukli po vyhlášení rozsudku v jásot, některým tekly slzy a vzájemně se objímali, uvedla agentura AP.
Proces s nyní třiasedmdesátiletým Habrém začal v Dakaru už loni v červenci. Podle organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) byl proces s Habrém první na světě, v němž justice jedné země soudila bývalého vládce jiné země kvůli zločinům porušujícím lidská práva. Svědčilo více než 90 lidí.
„Tento proces nezahájil prokurátor v Haagu nebo Rada bezpečnosti (OSN). Architekty, vizionáři tohoto případu jsou samy čadské oběti a jejich podporovatelé,“ řekl Reed Brody z HRW, jenž se Habrého kauze věnuje od roku 2000.
Africký Pinochet
Habré legitimitu tribunálu, který sestavily senegalské úřady na základě dohody s Africkou unií, neuznával. Odmítal advokáty a proces označoval za politický. Jeho příznivci stání několikrát narušili pískáním a výkřiky.
Habré, přezdívaný „Africký Pinochet“, vládl v Čadu do roku 1990, kdy ho svrhly síly současného čadského prezidenta Idrisse Débyho. Habré uprchl do Senegalu, kde žil léta v luxusu v hlavním městě Dakaru.
Belgie v září 2005 vydala na Habrého mezinárodní zatykač. Africká unie v roce 2006 požádala Senegal, aby Habrého „jménem Afriky“ postavil před soud. Senegalský prezident Abdoulaye Wade s tím souhlasil, proces ale zahájen nebyl.
Až v červnu 2013 ho na základě pokynu soudu zadržela vojenská policie a převezla do vazby.
