Změnu původního záměru oznámil senegalský ministr zahraničí Madické Niang poté, co o to tamní vládu požádala vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. Podle ní totiž Habrému hrozí v jeho zemi mučení, přičemž pro něho neexistují záruky na spravedlivý proces. Komisařka zároveň upozornila, že by za takovýchto okolností mohlo vydání představovat porušení mezinárodního práva.
Proti výzvě Pillayové se ohradila Belgie, která na Habrého vydala mezinárodní zatykač a která dlouhodobě podporuje jeho vydání kvůli tomu, že mezi jeho obětmi jsou také Belgičané. Zároveň kritizovala senegalskou vládu, že tímto nerespektuje své závazky vůči Mezinárodnímu trestnímu tribunálu. Několik organizací hájících lidská práva již dříve vyslovila názor, že nejlepším kompromisem by bylo, kdyby Habré byl souzen v Belgii.
Habré se do západoafrického Senegalu uchýlil v roce 1990, kdy ho svrhl Idriss Déby. Ochránci lidských práv žádali, aby Habré byl postaven před soud za mučení, vraždy a další zločiny, údajně spáchané za jeho vlády.
Belgie v září 2005 vydala na Habrého mezinárodní zatykač. Habré je kromě zločinů proti lidskosti viněn také z válečných zločinů. Africká unie v roce 2006 požádala Senegal, aby Habrého "jménem Afriky" postavil před soud.
