Od roku 1967 Afrika zaznamenala dvanáct propuknutí této infekce, která se šířila zejména na jihu a východě kontinentu. Na západě se ale jedná o první výskyt.
Případ v Guineji poprvé identifikovali minulý týden, necelé dva měsíce poté, co WHO v zemi oficiálně oznámila konec epidemie eboly. Krátké šíření této nemoci si na začátku letošního roku vyžádalo dvanáct lidských životů, celkem se nakazilo šestnáct lidí.
Pacient, který viru marburg podlehl, nejprve vyhledal lékařskou pomoc na místní klinice, než se jeho stav rapidně zhoršil, píše ve vyjádření WHO. Že jde o tento virus, potvrdili analytici z guinejských laboratoří a později i Pasteurova Institutu v Senegalu, uvedla agentura Reuters.
„Možnost, že se virus marburg rychle a daleko rozšíří, znamená, že ho potřebujeme okamžitě zastavit,“ uvedla regionální ředitelka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiová.
„Se zdravotnickými úřady pracujeme na zavedení rychlé reakce, jež staví na předchozích zkušenostech Guineje se zvládáním eboly, která se přenáší podobným způsobem,“ dodala Moetiová.
Případy viru marburg i letošní případy eboly v Guineji zaznamenaly úřady v oblasti města Guéckédou, nedaleko hranic s Libérií a Pobřežím slonoviny. V tomto zalesněném regionu na jihovýchodě země se objevily i první případy dosud nejhorší epidemie eboly v historii. Ta v letech 2013 až 2016 zabila v západní Africe přes 11 300 lidí.
Úmrtnost na virus marburg se pohybuje mezi 24 až 88 procenty, v závislosti na kmenu viru a zvládání šíření infekce, uvedla WHO. Choroba se přenáší pomocí nakažených tkání a tělních tekutin. Mezi příznaky patří bolest hlavy a svalů, krvácení z různých tělesných otvorů a zvracení krve.
Virus byl objeven v roce 1967 v laboratoři farmaceutické firmy v německém městě Marburg. Dostal se tam v krvi nakažených pokusných opic z Afriky.
Při epidemii eboly v roce 2019 pomáhal v Africe tým Lékařů bez hranic:
23. února 2019 |
