Gruzie a Rusko po roce vzpomínají na krvavý konflikt, napětí trvá

Právě před rokem překročila ruská armáda hranice Gruzie a obsadila území její separatistické enklávy Jižní Osetie. Taková je verze Gruzie, která si dnes připomíná výročí války s Ruskem. Moskva plánuje vzpomínkovou akci o den později, podle ní totiž konflikt zahájila Gruzie útokem na jihoosetskou metropoli Cchinvali.

Z krátké války vyšla Gruzie jako poražená a kromě Jižní Osetie fakticky přišla i o Abcházii. Napětí mezi tehdejšími protivníky ale nekončí, na hranicích Jižní Osetie to opět jiskří.

Jen několik dní před prvním výročím posunuli ruští vojáci svévolně hranici provincie dál do gruzínského vnitrozemí. Gruzínci podle Kremlu zase vypálili do Jižní Osetie několik granátů. - čtěte o aktuální situaci zde

O tom, v jakém ovzduší se výročí připomíná, svědčí i to, že americký prezident Barack Obama a viceprezident Joseph Biden podle AFP telefonovali Medveděvovi a Saakašvilimu a vyzvali je ke klidu.

Kromě finanční krize, která poraženou zemi silně zasáhla, se teď Gruzie potýká i s dalším problémem. Podle Amnesty International zůstává rok od vypuknutí války stále mimo svůj domov nejméně 24 tisíc lidí z celkových 200 tisíc, kteří utekli před válečným běsněním.

Jejich naděje na návrat v blízké budoucnosti je mizivá. Největším problémem pro tyto lidi je podle Amnesty International špatný přístup ke vzdělání, lékařské péči a zaměstnání.

Lehké to nemají ani ti, kteří se do Jižní Osetie vrátili. "Znovu postaveno nebo opraveno bylo jen minimum domů, infrastruktura je zničená a hospodářská zvířata vybitá. Mnozí se nemohli vrátit na venkov, protože tamní půda je stále zaminovaná nebo leží poblíž hranice, kde se dodnes střílí," konstatují autoři zprávy.

Západ kritizoval Moskvu hned poté, co vtáhla s vojsky do Gruzie. Ostrou kritikou nešetřily NATO ani USA, Evropská unie, která nakonec dojednala příměří, byla diplomatičtější.

V Česku vyvolal pozornost hlavně prezident Václav Klaus, který přičetl odpovědnost za krizi na Kavkaze Gruzii. Tehdejší premiér Mirek Topolánek zase hovořil o paralele mezi vpádem Rusů do Osetie a invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prohlásil, že tím, kdo dlouho doutnající konflikt vyvolal, bylo Rusko.

Vojáci: Bojovali jsme v ořechové válce

Redaktor MF DNES na stopu přes krvavý Kavkaz

"Mně to celé přijde až k smíchu. Gruzie napadne Osetince, zabije tisíce civilistů, my to chceme vyřešit. A v první chvíli nás odsoudí celý svět - až mnohem později se opatrně začne omlouvat," řekl redaktorovi MF DNES stopujícímu po Kavkaze ruský voják, který ve válce s Gruzií bojoval.

Ruský deník Kommersant charakterizoval dnes situaci slovy, že "Rusko a Gruzie zahájily novou válku, a to informační; jde v ní o získání přízně Západu".

Moskva se soustřeďuje na vyzdvihování důkazů, že Gruzínci zaútočili jako první. Tbilisi poukazuje na to, že při operacích na svém vlastním území ve snaze o udržení územní celistvosti státu nemohlo být agresorem.

Tím jsou naopak podle Tbilisi Rusové, protože jejich armáda vtrhla na území jiného státu s cílem podpořit separatisty. A to je podle mezinárodního práva nepřípustné.

Hrozí nový konflikt?

Situace je výbušná a nebezpečná, řekla velvyslankyně

Moskva kontruje obviněním, že Gruzie prý chystala genocidu Osetinců. Chtěla prý otrávit vodu v jihoosetské metropoli Cchinvali a ostřelovala obytné čtvrti města.

Gruzínská vláda ve čtvrtek zveřejnila zprávu, která vinu za rozpoutání války připisuje Rusku. To prý chtělo rozbít gruzínský stát pomocí separatistů a postupovalo od začátku podle předem připraveného plánu.

Žena přináší kytici na vojenský hřbitov poblíž Tbili u ročního výročí vypuknutí rusko-gruzínské války (7. srpna 2009)

Dnešní vzpomínkové akce začala Gruzie už o půlnoci zažehnutím ohně v pohraničním Gori. V jednu hodinu odpoledne SELČ ztichla na minutu celá země. Podle televizní stanice BBC několik stovek lidí vytvořilo na středověké pevnosti v Gori, které loni zasáhly nálety a okupovali ruští vojáci, gruzínskou vlajku.

Prezident Saakašvili vyrazil na vojenský hřbitov, kde se pokládaly věnce. Během projevu v Gori uvedl, že přes vojenské vítězství utrpělo Rusko ve válce o Jižní Osetii diplomatickou porážku. Televizi BBC během dne řekl, že nyní je diplomacie jediná cesta, jak "se zbavit Rusů" a změnit rozložení sil v regionu.

Pokládání věnců nedaleko Tbilisi u ročního výroční propuknutí rusko-gruzínské války. (7. srpna 2009)

Odpoledne promluvil v i ruský prezident Dmitrij Medveděv. V ruské televizi označil invazi do Gruzie za "nejtěžší věc", kterou ale Rusové podle něj "provedli správně". Saakašviliho podle agentury Reuters označil za zodpovědného za "velké ztráty na životech". "Ruská federace musela rychle odpovědět, a tak zachránit stovky a tisíce životů a obnovit mír na Kavkazu, který byl vážně ohrožen," prohlásil.

V odštěpenecké Jižní Osetii se hlavní vzpomínkové akce uskuteční v sobotu, kdy tam dorazí i ruská hlava státu. Jihoosetský prezident Eduard Kokojev už ale dnes obvinil Gruzii ze zvěrstev, kterých se prý dopouštěla v jeho zemi a vyzval k mezinárodnímu uznání jihoosetské nezávislosti. Tu zatím vedle Moskvy uznala jen Nikaragua.

V sobotu také bude mít v Rusku premiéru televizní dokument, který prý ukáže zapojení USA do války a také odhalí, jak jsou západní televize využívány k ovlivňování veřejného mínění v neprospěch Ruska.

o čem byla válka na Kavkaze

DOBA TRVÁNÍ: 8. srpna - 16. srpna 2008 (devět dní)
STRANY KONFLIKTU: Gruzínská armáda proti ruským, jihoosetským a abchazským jednotkám.

PŘÍČINY A OKOLNOSTI VÁLKY: Kořeny konfliktu sahají do počátku 90. let minulého století, kdy Jižní Osetie, kde většinu obyvatel tvoří Osetinci a Rusové, vyhlásila nezávislost na Gruzii. Po krátké válce, v níž bojovali na straně Osetie i příslušníci vojsk ministerstva vnitra SSSR, se dostala mimo vliv Tbilisi. První válka si vyžádala 1 000 mrtvých a 10 tisíc obyvatel uprchlo. Od roku 1992 zajišťovaly stabilitu v oblasti smíšené rusko-gruzínsko-osetské mírové sbory. Prozápadní gruzínský prezident Michail Saakašvili, který je v úřadě od roku 2004, se snažil konflikt urovnat nabídkou "široké autonomie", což Jižní Osetie odmítala s tím, že chce plnou nezávislost. V regionu tak občas docházelo k přestřelkám.

Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl 8. srpna poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jižní Osetii a Abcházii, další odštěpeneckou proruskou gruzínskou provincii, ale i další gruzínské oblasti.

Na příměří, které bylo definitivně podepsáno ruskou stranou 16. srpna, dohlíží od loňského října pozorovatelská mise Evropské unie, v Abcházii a Jižní Osetii ale zůstává asi 3 700 ruských vojáků. Letos jihoosetská vláda poskytla Rusku na 99 let pozemky pro vybudování vojenských základen. "Vybudujeme vlastní stát, který bude v alianci s Ruskem, spolu s Ruskem, a nevylučuji, že jednoho dne se staneme součástí Ruska," prohlásil o budoucnosti provincie jihoosetský prezident Eduard Kokojev.

POČTY OBĚTÍ: Moskva nejprve uváděla, že gruzínští vojáci v Jižní Osetii zabili až 2 000 obyvatel, poté upřesnila, že se jí podařilo zdokumentovat 162 jihoosetských obětí. Jihoosetské úřady udávají 365 obětí mezi civilisty. Při konfliktu bylo podle Moskvy zabito 64 ruských vojáků, dalších 283 utrpělo zranění a tři jsou nezvěstní. V konfliktu padlo také na 150 příslušníků ozbrojených složek Jižní Osetie. Tbilisi hovoří o 228 zabitých gruzínských civilistech a o 169 vojácích.

VOJENSKÁ SÍLA A ZTRÁTY: Na straně Gruzie se války zúčastnilo podle různých odhadů 9 000 až 16 tisíc vojáků a několik policistů. Na straně Jižní Osetie bojovalo asi 10 tisíc ruských vojáků a 3 000 příslušníků jihoosetské armády. Asi 9 000 ruských vojáků bylo rozmístěno v Abcházii, jejíž armáda čítala 5 000 vojáků.

Zdroj: ČTK