Výzkumníci uvádějí, že pokud státy do roku 2030 přijmou nyní diskutovaná ale zatím neplatná opatření, oteplení to omezí na 2,5 stupně. Číslo by v optimistických scénářích mohlo klesnout až na dva stupně Celsia, pokud se zemím podaří dosáhnout slibované uhlíkové neutrality.
OSN zveřejnila svoji čtrnáctou výzkumnou zprávu o emisích skleníkových plynů a jejich dopadech na klima deset dní před začátkem klimatického summitu COP28 v Dubaji. Závěry zprávy budou velmi pravděpodobně důležitým podkladem pro politická a diplomatická jednání na konci listopadu.
Rok 2022 podle OSN přinesl nový rekord v objemu vypuštěných skleníkových plynů, konkrétně ekvivalentu 57,4 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), z toho největší podíl tvoří CO2, méně pak oxid dusný, metan a fluorované skleníkové plyny. Objem těchto emisí přepočítaných na obyvatele se napříč státy značně liší – zatímco Spojené státy, Rusko nebo Čína jsou vysoko nad světovým průměrem, Indie zůstává zhruba na jeho polovině. Evropská unie jako celek byla v roce 2021 zodpovědná za sedm procent světových emisí skleníkových plynů.
K letošnímu 25. září se 97 zemí, které zastupují zhruba 81 procent světových emisí skleníkových plynů, nějakým způsobem zavázalo k uhlíkové neutralitě. Z toho 27 zemí legislativně, 54 zemí ve vládním dokumentu a 16 zemí v politickém prohlášení.
Procento nejbohatších ničí planetu víc než 66 procent nejchudších, říká zpráva |
„Země s větší ekonomickou silou a větší historickou odpovědností za emise budou muset schválit ambicióznější opatření a schválit je rychleji. Nicméně to nebude stačit, jelikož nízkopříjmové a středněpříjmové státy už zodpovídají za dvě třetiny světových emisí,“ uvádí zpráva OSN.
Podle OSN je dnes ve světě 2,4 miliardy lidí, kteří nemohou vařit v hygienických podmínkách a 775 milionu lidí nemá přístup k elektřině. Zlepšení jejich situace se neobejde bez navýšení energetické poptávky v rozvojových zemích, „ale existuje možnost, jak tyto požadavky naplnit efektivně, spravedlivě a s malým podílem uhlíkových emisí, a to díky snižujícím se cenám obnovitelných zdrojů“, stojí ve zprávě.
Vyspělé země budou muset podle výzkumníků navýšit finanční i jinou pomoc chudším zemím, které budou usilovat o přechod k zelenější ekonomice.
První den, kdy teplotní průměr o dva stupně překoročil normál
Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900.
Jednodenní překročení této úrovně by neznamenalo, že snahy o potlačení klimatické změny selhaly, poznamenal deník The Washington Post (WP). „Teploty by musely dvoustupňovou hranici převyšovat měsíce a roky, aby ji vědci považovali za prolomenou. Jde však o zarážející připomínku toho, že klima se posouvá do neprobádaných vod,“ uvádí list.
Experti z projektu Copernicus stanovili páteční odchylku od předindustriálního průměru na hodnotu 2,06 stupně Celsia. Oznámila to na sociální síti X zástupkyně ředitele unijní služby Samantha Burgessová, přičemž se odvolávala na data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
🌡️ ERA5 data from @CopernicusECMWF
indicates that 17 November was the first day that average global temperature exceeded 2°C above pre-industrial levels, at 2.07°C above 1850-1900 average.
Provisional ERA5 value for 18 Nov is 2.06°C.
WMO #StateofClimate report 30 Nov at #COP28. https://t.co/f6ZOX6skXE
„Náš odhad je, že to byl první den, kdy byla globální teplota o více než dva stupně Celsia nad úrovní z 1850-1900,“ napsala. Odchylka od průměru z let 1991 až 2020 podle ní dosáhla 1,17 stupně, což by bylo nejvíce od zavedení tohoto srovnání.
„Nemyslím, že bychom měli vyvozovat velké závěry z jediného dne nad dvěma stupni,“ reagoval na bezprecedentní informaci americký klimatolog Zeke Hausfather. Listu WP zároveň řekl, že páteční údaj je znepokojivým signálem o tom, jak extrémně vysoké teploty svět v letošním roce zažívá.
Letošek se stane nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus |
Rok 2023 bude podle vědců nejteplejším rokem nejen od začátku vedení meteorologických záznamů, ale za posledních více než 100 000 let. K teplotním rekordům zřejmě přispívá jev El Niňo, který ovlivňuje počasí na různých kontinentech, vývoj však navazuje na postupné oteplování klimatu způsobované emisemi ze spalování fosilních paliv. Experti dlouhodobě volají po omezování role uhlí, ropy a plynu v globální ekonomice a varují, že čas na odvrácení dramatických následků změny klimatu se krátí.
Světoví lídři v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži stanovili cíl udržet oteplení „výrazně pod dvěma stupni Celsia“ ve srovnání s předindustriální érou a usilovat o jeho omezení na úroveň 1,5 stupně. Aktuálně podle klimatologů nárůst globálních teplot dosahuje 1,1 až 1,2 stupně, přičemž za letošní rok by podle odhadů projektu Copernicus mohla odchylka od předindustriálních časů dosáhnout 1,4 stupně.
