Na Fialův příjezd čekala čestná stráž ve slavnostních uniformách se šavlemi, v bílých rukavicích a v přilbách. Nad oběma státníky, kteří se oslovili křestními jmény a tykali si, vlály vlajky Francie a EU.
Jednání s Macronem bylo podle Fialy přátelské a věcné. Macron se zajímal o pohled ČR, české veřejnosti a střední Evropy na Ukrajinu, řekl premiér s tím, že Ukrajina byla jedním z hlavních témat rozhovoru.
Premiér se Macrona naopak ptal na jeho zkušenosti z jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a na to, zda po ruské agresi na Ukrajině vidí smysl ve snahách hovořit se šéfem Kremlu. Macron ujistil, že nesdílí Putinovy názory, ale považuje za důležité „vědět, jak ruský prezident smýšlí a kam až je ochoten zajít“.
 |
Fiala řekl, že se s Macronem shoduje v tom, že vina je jednoznačně na straně Ruska, které je agresorem, a že Ukrajině je třeba pomáhat. Premiér také ocenil, že se nejen mluvilo, ale zejména naslouchalo.
Dalším významným tématem rozhovoru bylo končící francouzské předsednictví a navazující české předsednictví v Radě EU. Lídři spolu hovořili o energetické bezpečnosti, o podpoře jaderné energie a o snížení energetické závislosti na Rusku.
„Výraznou část našeho setkání tvořily i otázky, které intenzivně zajímají Českou republiku i Francii, jako je třeba otázka energetické bezpečnosti. To je důležité téma pro Českou republiku, je to důležité téma i pro Evropu. Tady máme jednu společnou strategickou věc, a to je podpora jaderné energetiky a jejího rozvoje,“ poznamenal český premiér.
„Evropa čelí dosud nepředstavitelným výzvám“
Ještě před jednáním oba v krátkém vystoupení pro tisk zdůraznili mimo jiné význam dění na Ukrajině a obrannou spolupráci. Macron úvod věnoval válce na Ukrajině. Francouzský prezident řekl, že se pro ni rozhodlo Rusko a že válka mění současnou Evropu. Česku přitom poděkoval za podporu, kterou poskytuje Ukrajincům, a za přijetí 350 tisíc ukrajinských uprchlíků.
Z obranných témat připomněl společné vojenské posádky českých a francouzských vojáků v Estonsku a řekl, že Francie i do budoucna s Českem počítá. Nad rámec očekávaných témat zmínil Macron západní Balkán a pokračování partnerství Evropy s Afrikou.
Fiala se chce ve spolupráci s Francií zaměřit na tři oblasti: na zajištění energetické bezpečnosti bez závislosti na Rusku, na obranu a na budování vysokorychlostní železnice, při kterém by Česko rádo využilo francouzských zkušeností.
Český premiér zdůraznil historii strategického partnerství obou zemí a uvítal svou první bilaterální schůzku s Macronem a vyjádřil přesvědčení, že předsednictví EU posílí česko-francouzské vztahy.
Ukrajina si oblíbila slovo „makronovat“, tedy litovat, žvanit, nic nedělat |
„Francouzské předsednictví mělo mnoho výzev, některé nešlo předvídat, způsobila je válka na Ukrajině. Francie se jich zhostila s velkým úspěchem. Za největší úspěch považuji sjednocení Evropy na jednotných postojích a na protiruských sankcích,“ řekl Fiala.
„Budu se snažit panu prezidentovi přiblížit naši středoevropskou pozici,“ dodal.
„Francii vnímám jako nejsilnějšího partnera v oblasti jaderné energetiky, která je pro obě naše země naprosto klíčová. Jsem rád, že se nám společným úsilím podařilo prosadit jádro jako součást energetického mixu. Potenciál vidím v rozvoji vzájemných vztahů v obranném průmyslu. Modernizace naší armády je velmi aktuální úkol, při kterém je pro vzájemnou spolupráci velký prostor,“ napsal Fiala na Twitteru.
„A potenciál je také ve výstavbě vysokorychlostních železničních tratí. Francie má v této oblasti mimořádné zkušenosti a já věřím, že pro nás bude důležitým partnerem. Naše spojenectví je významné, protože Evropa je nyní vystavena výzvám, které si ještě nedávno nedovedl nikdo představit,“ dodal.
S Francií nás pojí historické vazby a je to náš strategický partner. Od Paříže za necelý měsíc přebíráme evropské předsednictví, Česko se tohoto důležitého úkolu zhostí už podruhé.
Pro Čechy to bude historicky druhé předsednictví Rady EU, poprvé jí Česká republika předsedala v roce 2009. Tehdy stejně jako teď tvořila trojici s Francií a Švédskem. To Česko vystřídá v lednu. Předsednická země nastoluje priority pro své půlroční působení.
Jedním z hlavních témat českého vedení Rady bude zřejmě válka na Ukrajině. Fiala byl mezi prvními vysoce postavenými státníky, kteří už v březnu jeli do Kyjeva. Za Francii ukrajinskou metropoli na konci května navštívila ministryně zahraničí Catherine Colonnaová.
Macron ještě před prezidentskými volbami, které pak vyhrál, opakovaně uvedl, že Ukrajinu navštíví „ve správnou chvíli“. Zatím se tam však nevypravil.
