„Ohledně přiznání kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku se neočekávají komplikace,“ uvedl na úvod jednání Fiala. Jeho slova zopakoval také německý kancléř Olaf Scholz nebo nizozemský premiér Mark Rutte.
Pozitivně se k ukrajinské kandidatuře vyjádřil i maďarský premiér Viktor Orbán, jehož postoj byl podle mnohých nejistý.
„Udělení kandidátského statusu Ukrajině ale neznamená, že ten proces bude nějak rychlý,“ upřesnil Fiala. Podle něho v současné době nikdo nemůže říct přesný termín vstupu Ukrajiny do Unie. „Jsou to ale otevřené dveře do EU, projev solidarity a toho, že Ukrajina sdílí stejné hodnoty,“ dodal.
Představitelé Unie mají podle navrhovaných závěrů jednání ve čtvrtek slíbit podobný krok i Gruzii, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí.
Brusel chce Ukrajinu za kandidáta. Proto, že válčí? A co my? čílí se Gruzie |
Dalším tématem jednání bude i potravinové zabezpečení. „Blokáda na vývoz ukrajinského obilí trvá, což je omezení především pro země severní Afriky. Budeme se bavit o tom, jak ten vývoz co nejrychleji odblokovat,“ zmínil.
Jednání se zeměmi Balkánu nepostoupilo
Partneři ze západního Balkánu marně usilují o posun na své cestě ke členství v EU. Zatímco unijní lídři se chystají při pozdějším klasickém zasedání Evropské rady přiřknout postavení kandidátské země Ukrajině, v případě západního Balkánu navrhované závěry hovořily pouze o potvrzení „evropské perspektivy“ šestice zemí.
Albánský premiér při příchodu na jednání hovořil o „impotenci“ unie. „Rozumím frustraci a pocitům země, která udělala dva, tři, někdy 15 kroků vpřed, ale je držena zpátky,“ řekla po schůzce s prezidenty a premiéry předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
„Ukrajina si na EU počká desítky let.“ Přednostní přijetí je už nyní ze hry |
Kromě Albánie jsou na čtvrtečním jednání zastoupeny také Bosna, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko. S výjimkou Kosova a Bosny jsou tyto země už roky oficiálně kandidáty na vstup do unie, v případě Severní Makedonie kandidátský status trvá od roku 2005. Bosna o něj požádala v roce 2016, ovšem zatím neuspěla.
Několik unijních lídrů před začátkem setkání mluvilo o „historickém“ či „rozhodujícím“ momentu pro rozšiřování EU, tato slova se však týkala hlavně udělení kandidátského statusu Ukrajině. Pokud jde o západní Balkán, summit se podle aktuálně navrhovaných závěrů shodne pouze na opětovném ujištění o „evropské perspektivě“ šestice zemí, konkrétní posun však neslíbí.
Brusel chce Ukrajinu za kandidáta. Proto, že válčí? A co my? čílí se Gruzie |
Srbský premiér Aleksandar Vučić ráno řekl novinářům, že předpokládá „jisté dobré závěry“, ovšem dodal, že „na tom nesejde“, když tomu tak nebude, protože EU i tak investuje do balkánských zemí. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová zase řekla, že nechce vytvářet žádná očekávání. Je podle ní nejvyšší čas, aby se daná jednání posunula kupředu.
Výrazně ostřejší tón volil albánský lídr Edi Rama, který kritizoval Bulharsko za blokování procesu a zbytek EU za podle něj ustrašený přístup. „Je ostuda, že člen NATO, Bulharsko, drží jako rukojmí dva další členy NATO, konkrétně Albánii a Severní Makedonii, zatímco těsně za hranicemi Evropy zuří válka, a že dalších 26 zemí EU ustrašeně sedí v ukázce impotence,“ řekl. V souvislosti s kandidátským statusem pro Ukrajinu dodal, že Ukrajinci by si o kroku neměli „dělat velké iluze“.
Bulharská vláda premiéra Petkova končí, parlament jí vyslovil nedůvěru |
Před začátkem jednání mluvil s novináři také bulharský premiér Kiril Petkov, jehož vládě bulharský parlament v předvečer summitu vyslovil nedůvěru. Petkov podle webu Euractiv řekl, že Bulharsko dnes neodvolá své veto ohledně kandidatury Severní Makedonie, ovšem naznačil, že později by se tak stát mohlo. Krok podle něj musí odsouhlasit parlament, tak, aby rozhodnutí bylo trvalé.
Předseda Evropské rady Charles Michel prohlásil, že mezi lídry je „velmi silná politická vůle“ oživit jednání se zeměmi západního Balkánu. „Je to pro nás velká priorita,“ řekl. Avizoval při tom snahu předložit ve spolupráci s francouzským předsednictvím v Radě EU návrhy, které by umožnily co nejdříve zahájit vyjednávání s Albánií a Severní Makedonií.
Vzhledem k frustraci některých balkánských lídrů kolem unijního procesu ještě ve středu nebylo jasné, zda na summit přijedou všichni pozvaní představitelé.
Lídři Albánie, Severní Makedonie a také Srbska hrozili bojkotem vrcholné schůzky, nakonec ale trojice vydala prohlášení, že se jednání zúčastní. Jeho tématy jsou kromě stagnujícího procesu přijímání nových členů také posilování spolupráce v bezpečnosti a energetice v kontextu ruského útoku na Ukrajinu.
