Současný cíl z roku 2018 stanovuje podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Evropský parlament v úterý schválil zvýšení tohoto cíle na 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. Text podpořilo 470 ze 630 přítomných europoslanců. V dopravě by pak měly klesnout emise skleníkových plynů o 14,5 procenta.
Podle materiálů Evropské parlamentu byly nové cíle už neformálně projednány s Evropskou radou. Oficiálně je budou členské státy teprve schvalovat.
Nová směrnice také požaduje po členských zemích snížení byrokracie a délky trvání povolovacích procesů pro výstavbu nový elektráren s obnovitelnými zdroji. Vzniknout by měly speciální zóny, kde povolovací proces nebude trvat více než 12 měsíců, mimo ně by administrativa neměla zabrat více než dva roky.
Konec éry fosilních paliv je blízko, řekl šéf Mezinárodní agentury pro energii |
Český europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, který návrh podpořil, vidí hlavní přínos schváleného textu v „digitalizaci energetiky“. Díky tomu by energetika a přenosové sítě měly být schopny reagovat efektivněji na počasí či výkyvy spotřeby. Peksa také očekává zjednodušení připojování nových obnovitelných zdrojů do sítě. Podotkl, že by posílení obnovitelných zdrojů mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv a k poklesu jejich dovozu, například z Ruska.
Proti textu hlasovala europoslankyně Veronika Vrecionová z ODS i další europoslanci z této strany. Vrecionové vadí především stanovení nového cíle podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě do roku 2030. Podle ní není Česko schopné navýšeného cíle dosáhnout. „Nemyslím si, že bychom se měli k takovým číslům zavazovat,“ řekla novinářům. Souhlasí se zjednodušením administrativy pro budování nových elektráren s obnovitelnými zdroji.
GLOSA: Můžeme stát v dekarbonizaci stranou? A chceme to vůbec? |
Europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09, který hlasoval pro návrh směrnice, poukázal na to, že nový cíl je na úrovni celé EU, revidované závazky členské země sdělí Evropské komisi ve svých plánech, pokud bude směrnice definitivně schválena. „Ten cíl je navržen velmi, velmi rozumně,“ uvedl s tím, že velký podíl na dojednání návrhu mělo české předsednictví v Radě EU.
Pro návrh směrnice hlasovali europoslanci zvolení za KDU-ČSL, hnutí STAN, Piráty a Radka Maxová z klubu socialistů a demokratů. Proti textu hlasovali europoslanci z ODS, s výjimkou Evžena Tošenovského, který se zdržel, a předsedkyně českých komunistů Kateřina Konečná. Dvě europoslankyně zvolené za ANO návrh podpořily, tři jejich kolegové se zdrželi. Zdržel se také Jiří Pospíšil z TOP 09, zatímco jeho stranický kolega Niedermayer hlasoval pro. Europoslanci zvolení na kandidátce SPD či Pirátka Markéta Gregorová se hlasování nezúčastnili.
Státy EU se shodly na ambicióznějším ozeleňování, i jádro sehraje roli |
Schválená pravidla zapadají do strategie označované Fit for 55, kterou chce EU docílit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.
V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta. V oficiálním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který zaslala vláda Evropské komisi v roce 2020, se navrhoval závazek pro ČR do roku 2030 ve výši 22 procent. Podle expertů by zvýšený závazek mohl činit kolem 30 procent.
