Komise o tom informovala na svém webu. Česko a Polsko jsou podle Bruselu jedinými zeměmi sedmadvacítky, jejichž právní předpisy členství v politických stranách občanům jiných států unie zakazují.
Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Česku v roce 2012 a proti Polsku v roce 2013. Česko a Polsko tvrdí, že jejich právní předpisy jsou v souladu s právem EU.
„Evropští občané, kteří si přejí uplatňovat svá politická práva v jiných členských státech EU, by měli mít možnost tak činit bez omezení. Zejména by měli mít možnost kandidovat v místních a evropských volbách v členském státě bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci daného členského státu,“ uvedla v pondělí komise s tím, že „podporuje aktivní účast všech občanů EU na demokratickém procesu“.
Podle Evropské komise (EK) Česko a Polsko porušují Smlouvu o fungování Evropské unie a zásadu zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti. EK trvá na tom, že Smlouva zaručuje občanům jiných států EU, aby mohli vstoupit do politické strany v členském státě svého bydliště.
„Ministerstvo vnitra zatím nezná obsah žaloby a argumentaci Evropské komise. K dané záležitosti se tedy může vyjádřit až poté, co mu předmětné skutečnosti budou známy,“ uvedl mluvčí ministerstva Adam Rözler.
Unijní soud v Lucemburku nyní žalobu posoudí a bude mít možnost vyslechnout argumenty všech stran. Vzhledem k obvyklým lhůtám se dá očekávat vydání verdiktu nejdříve příští rok. Pokud žalobu shledá oprávněnou, může Česku a Polsku nařídit , aby své právní předpisy upravily. Jestliže to země odmítnou, má komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty.
Sdružování v politických stranách upravuje v České republice zákon číslo 424/1991, který používá termín občan, avšak jak upozorňuje ve své studii z roku 2015 Parlamentní institut (servisní organizace Sněmovny a Senátu), není v předpisu výslovně uvedeno, že se jedná o státního občana ČR. Stanovy některých politických stran (například ČSSD, ANO, KSČM nebo TOP09) však státní občanství ČR jako podmínku členství stanovují.
Většinový právní názor tvrdí, že členství v politických stranách na občanství ČR vázáno je, a v minulosti se tím zabýval i úřad veřejného ochránce práv. „... zákon o sdružování v politických stranách a hnutích toto právo přiznává pouze občanům ČR. Ani občané EU, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se tak nemohou stát členy politické strany.“
„Ve volbách jsou tak znevýhodněni. V případě voleb do Evropského parlamentu, kdy mohou své kandidáty nominovat výhradně politické strany, jsou tak cizinci z jiných zemí EU s pobytem v České republice přímo diskriminováni,“ stojí ve stanovisku ombudsmanky z roku 2014.
