„Svedli jsme velkou bitvu, s úspěchem, protože se nám podařilo udržet princip dobrovolnosti... Bude na jednotlivých členských státech, aby přišly se svými návrhy,“ řekl šéf české vlády s tím, že o žádných konkrétních počtech zatím nebyla řeč. Podle Sobotky byla jednání velmi komplikovaná a šlo o „bitvu o principy“. „Podařilo se nám prosadit princip nutnosti konsensu, bylo by nešťastné, kdyby se země v této věci přehlasovávaly,“ dodal premiér.
Německá kancléřka Angela Merkelová na své tiskové konferenci zmínila, že řešení se bude týkat celkem 60 tisíc lidí. Kromě oněch 40 tisíců lidí, kteří se zdržují v Itálii a Řecku, přijmou země unie také 20 tisíc osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se ale nyní nacházejí mimo evropské území.
„Migranti, kteří nemají právo na pobyt v EU, musí být vráceni,“ zdůraznil na tiskové konferenci předseda unijních summitů Donald Tusk. Odpověď Unie na migrační krizi je totiž širší. Kromě rozdělování migrantů řeší také spolupráci se třetími zeměmi či aktivní zásahy proti pašerákům lidí.
Výjimka pro Maďarsko a Bulharsko
Francouzský prezident François Hollande připomněl plánovanou evropskou operaci proti pašerákům lidí. Unie se rozhodla zřídit místa, kde budou v Itálii a Řecku a případně v Maďarsku migranti registrováni, aby mohli být posléze snadno identifikováni jako azylanti nebo ekonomičtí migranti.
Uprchlická krizeMAĎARSKO: Loď je plná, uprchlíky zpět nebereme ETIOPAN: Cestu do Evropy mu platilo 15 bratrů REPORTÁŽ: Calais je pro někoho peklo, pro jiné ráj PALATA: Žádná uprchlická tsunami se na Česko neřítí WEIGL: Nepodléhejme proimigrační propagandě KOSOVO: Tisíce obyvatel odcházejí do Německa CO S UPRCHLÍKY? Klamné předpoklady EU ČEŠKA NA KOSU: Uprchlíci nás neohrožují, Angličané jsou horší PŘEHLEDNĚ: Kolik dají uprchlíci za cestu do Evropy? Jaké mají šance? |
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který v noci utrpěl porážku, když summit odmítl návrh jeho týmu na povinné kvóty, na ranní tiskové konferenci prohlásil, že důležitější než povinný či dobrovolný přístup je fakt, že země si potřebný počet uprchlíků skutečně rozdělí. Iluze prý nikdy neměl.
„Jsem rád, že summit dohodl něco, co má smysl,“ uvedl s tím, že členské země souhlasily se základem návrhu komise. V příštích třech týdnech se při jednání ministrů vnitra ukáže, jak bude mechanismus přesně vypadat.
Podle Tuska by se i bez povinných kvót měl záměr podařit. „Všechny členské země deklarovaly svou účast poměrně optimistickým způsobem. Diskuse byla o tom, zda dobrovolně či regulovanějším způsobem,“ poznamenal s tím, že potřebné číslo se podaří naplnit.
Přispět se podle Tuska rozhodly všechny členské země, výjimku by mohly mít Maďarsko a Bulharsko, které mají s migrační vlnou vlastní problémy.
Napjatá debata
Sedmihodinová debata summitu, který začal ve čtvrtek večer, byla místy velmi napjatá. Diplomaté mimo záznam uvádějí, že premiéři zemí visegrádské skupiny, ale i dalších východoevropských států se ostře střetli především se svým italským kolegou Matteem Renzim, který jim vyčítal nedostatek solidarity.
„Ty výčitky absolutně nebyly na místě. Jsme připraveni být solidární, jsme připravení sdílet odpovědnost, břemeno. Šlo o to, zda uhájíme princip dobrovolnosti,“ řekl k tomu Sobotka.
Matteo Renzi dohodu ocenil, ale zdůraznil, že jde jen o první krok a nikoli konečné řešení.
Rozdíly v názorech, například mezi Junckerem a Tuskem, předseda komise Juncker po jednání zlehčoval s tím, že novináři by neměli velkou váhu přikládat únikům informací z jednání. „Konflikt mezi námi je čirá abstrakce, nejsme sebevrazi,“ dodal k tomu Tusk.
Juncker ale připustil, že některým členským zemím se nelíbil postup komise, která ve svých návrzích nerespektovala plně závěry dubnového mimořádného summitu k migraci.
Desítky uprchlíků z Blízkého východu a Afriky se pokusily dostat na palubu trajektu mířícího z francouzského Calais do britského Doveru:
4. září 2014 |
