Evropský parlament se schází v belgické metropoli Bruselu, jenž hostí i další instituce EU. Každý měsíc se ale všech 751 europoslanců musí na čtyři dny přemístit na zasedání do francouzského Štrasburku.
Tuto jinde nezvyklou praxi nazývanou „putovní cirkus“ kritizují již léta i seriózní politici a komentátoři. Její zrušení ale vyžaduje změnu základních smluv, kterou musí posvětit všechny členské státy. A Francie Štrasburk z prestižních důvodů obětovat nechce. Jako sídlo byl navíc vybrán coby symbol francouzsko-německého usmíření.
Skoncovat s finančně a logisticky náročným stěhováním se v pondělí rozhodl 33letý satirik Semsrott z německé recesistické politické formace nazvané Strana (Die Partei). Před sálem europarlamentu v Bruselu rozbil láhev, jako se dělá na křtech. Oznámil, že prostor přejmenovává na „Štrasburk“.
Smlouva EU sice stanovuje, že sídlem europarlamentu je i Štrasburk, podle Semsrotta ale neupřesňuje který. Narážel tím na existenci města Štrasburk v Kanadě.
Europoslanci tleskali „pirátce,“ která vylodila migranty v Itálii |
Dodal, že vlastně ani není řečeno, že Štrasburk musí být město. Když se tak tedy nazve i europarlament v Bruselu, zbaví se europoslanci povinnosti stěhování. Tak to alespoň Semsrott vysvětlil v dopise předsedovi europarlamentu Davidu Sassolimu.
Ego Francouzů zahojí větší hvězda na vlajce
Semsrott zažertoval i o řešení politické stránky věci. Ztrátu prestiže Francie by případně kompenzoval tím, že „francouzská hvězda na vlajce EU bude dvojnásobně zvětšena oproti ostatním“. Na vlajce s modrým pozadím je kruh 12 stejných zlatých hvězd, jejich počet ale nesouvisí s počtem členských států, kterých je v současnosti 28.
EU nejde proti bankám a nešetří největší daňovou loupež, zuří europoslanci |
Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) nazval stěhování europoslanců „šílenstvím“. S politiky pravidelně cestují i jejich asistenti a tlumočníci. Pendluje i osm kamionů se spisy, které musí být k dispozici na obou místech. Proti tomuto mrhání peněz i času již neúspěšně vzniklo několik iniciativ.
Kdyby europoslanci jednali jen v Bruselu, EU by mohla ročně ušetřit kolem 114 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Vyplývá to z odhadu Evropského účetního dvora z roku 2014. Konec dopravních manévrů by měl i ekologický přínos. Do ovzduší by už neunikalo nejméně 20 000 tun oxidu uhličitého, dodal NZZ.
Exnovinář Sassoli je pátým Italem v čele europarlamentu (video z 3.7.2019):
