Ještě před měsícem to s vládou premiéra Ahmeda nevypadalo nijak slavně. Povstalci z Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF) se přiblížili na 230 kilometrů k Addis Abebě, spojili síly s dalšími etnickými milicemi a otevřeně se spekulovalo o pádu muže, který byl před dvěma lety ověnčen Nobelovou cenou míru.
V posledních týdnech se ovšem vývoj občanské války, která druhou nejlidnatější zemí černého kontinentu zmítá už přes rok, dramaticky obrátil. Bojovníci TPLF se stáhli do svého domovského státu Tigraj, žádají o příměří a vybízejí OSN, aby nad jejich regionem vyhlásila bezletovou zónu.
 |
„Etiopie je hrdá na vaše neuvěřitelné hrdinství. Právě o vás jsme se mohli opřít, když jsme hlásali, že Etiopie nikdy nebude poražena,“ velebil jednotky loajální vládě premiér Ahmed, když předminulý týden navštívil bojové linie u města Kombolča.
Jak píše list The New York Times, za překvapivým zvratem na bojišti nebylo ani tak hrdinství federálních jednotek a spojeneckých milic, ale spíše roje dronů vznášející se vysoko na obloze.
„V jednu chvíli bylo na obloze až deset dronů. Snadno si představíte, jaký to mělo dopad. Byli jsme velmi snadný terč,“ popsal útoky na vojenské konvoje TPLF mířící ze severu k hlavnímu městu tigrajský generál Tsadkan Gebretensae.
„Drony dodané zahraničními mocnostmi“ za rozhodující faktor označil i vůdce TPLF Debretsion Gebremichael. Tigrajská média v současnosti viní vládu z náletů proti civilistům, například při pondělním útoku dronu na minibus ve městě Mlazat údajně zahynulo 30 lidí.
Etiopská tragédie: Západ toužil najít afrického hrdinu a těžce se zmýlil |
Západní diplomaté pod podmínkou anonymity uvádějí, že do Etiopie během uplynulých čtyř měsíců dorazily moderní bezpilotní letouny z Turecka, Spojených arabských emirátů (SAE) a Íránu, tedy regionálních mocností, které mají na udržení Ahmeda u moci vlastní zájem.
Spojené arabské emiráty jsou od počátku klíčovým spojencem premiéra Ahmeda. Vojenští poradci z SAE vycvičili jeho republikánskou gardu, když nastoupil k moci a začal se zbavovat bezpečnostních struktur ovládaných Tigrajci.
Bezpilotní stroje z SAE také v počátku války devastovaly tigrajské dělostřelectvo, po nástupu Joe Bidena do Bílého domu se však ropná monarchie na nátlak z Washingtonu z konfliktu načas stáhla. V posledních měsících ovšem Ahmed začal ze SAE dostávat čínské drony Wing Loong 2.
4. listopadu 2021 |
Útoky údajně koordinuje šejk Tahnún bin Zajd Ál Nahján, hlavní bezpečnostní poradce SAE. Jeho přímé angažmá se dá chápat i jako svévolná ignorace diplomatických pokusů Bidenovy administrativy o ukončení války. Americký zmocněnec pro oblast Afrického rohu se před několika dny s šejkem Ál Nahjánem sešel, ten mu ovšem do očí tvrdil, že jeho země do Etiopie žádné zbraně nedodává.
Zapojení Turecka, pro nějž Etiopie představuje klíčový prvek jeho expanze na černý kontinent, je viditelnější. Abiy Ahmed v srpnu podepsal vojenský kontrakt s prezidentem Erdoganem a minulý pátek dorazil do Istanbulu na dvoudenní summit turecko-afrického partnerství, který podle analytiků slouží i jako fórum pro prodej tureckých zbraní.
Nastal čas dronů. Nebe nad Karabachem ukazuje budoucnost války |
V Africe je největší zájem o drony Bayraktar TB-2, které jsou relativně laciné a nedávno prokázaly svoji smrtící efektivitu v Náhorním Karabachu. „Kamkoliv v Africe zavítám, všude chtějí naše UAV,“ prohlásil Erdogan v říjnu po návratu z návštěvy Nigérie, Toga a Angoly.
Stroje Bayraktar TB-2 se nedávno objevily i v Etiopii, turečtí představitelé se však dušují, že šlo jen o dodávky pro komerční použití. Obchodní statistiky nicméně ukazují, že hodnota exportu obranné a letecké techniky z Turecka do Etiopie za tento rok činila 95 milionu dolarů, zatímco za loňský rok byla jen 235 000 dolarů.
V Addis Abebě také podle expertů na letový provoz od srpna přistávají transportní letouny íránských aerolinek Qeshm Fars Air, které podle amerických tajných služeb fungují jako krytí pro akce jednotek Kuds, zvláštního křídla Revolučních gard pro zahraniční operace.
11. října 2020 |
Zprávy o nasazení íránských dronů Mujaher-6 dál přiživují napětí mezi Ahmedem a USA. Američtí diplomaté údajně premiéra několikrát vyzvali, aby lety z Íránu zarazil. Z posledního vývoje je ovšem patrné, že vůdce nevýznamnější země v Africkém rohu si spojence hledá jinde.
Někteří experti vidí v nasazení zahraničních dronů v Etiopii či Libyi paralely se španělskou občanskou válkou. Konflikt odehrávající se v předvečer druhé světové války do značné míry sloužil jako cvičiště, na kterém si nacistické Německo či Sovětský svaz zkoušely moderní vojenské technologie.
„Je to zároveň válka i bojová laboratoř,“ vysvětluje pro The New York Times bezpečnostní analytik Peter W. Singer. Samotné drony však podle něj vítězství nezaručí. „Američané měli drony v Afghánistánu, přesto se Tálibán dokázal dvacet let udržet. Co rozhoduje výsledek války, je lidská vůle,“ dodal.
2. listopadu 2021 |
