Videa zachycující útoky bezpilotních letounů se staly jedním ze symbolů nového vzplanutí konfliktu, který mezi Arménií a Ázerbájdžánem s proměnlivou intenzitou doutná od konce krvavé války v roce 1994.
Na ropu a zemní plyn bohatý Ázerbájdžán v posledních letech utratil velké prostředky na nákup bezpilotní strojů. Experti si jejich nasazení všimli už v dubnu 2016, kdy se na hranicích Karabachu po čtyři dny intenzivně bojovalo (více zde).
 |
Dnes, kdy se válečný konflikt opět rozhořel s plnou intenzitou, je tato tendence očividná. „Baku díky moderní bezpilotní technice z Turecka a Izraele došlo k názoru, že má nad Jerevanem vojensky navrch,“ řekl listu Forbes analytik Matthew Bryza.
Ázerbájdžán podle něj místo riskantního pozemního útoku na dobře opevněné pozice v hornatém terénu může vsadit na opotřebovávací válku, v níž bude přesnými údery ničit protivníkovy systémy protivzdušné obrany a obrněná vozidla.
Turecká chlouba nad Karabachem
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany od konce září zveřejňuje nahrávky, na kterých je vidět odpalování raket z bezpilotních strojů či útoky sebevražedných dronů na arménskou techniku, pěchotu a sklady. Baku dokonce oznámilo, že se mu kamikaze dronem podařilo zničit komplex protivzdušné obrany S-300. Jerevan to popírá.
Nejvíce se diskutuje o nasazení stroje Bayraktar TB2, který vyrábí turecké konsorcium Kale-Baykar. Zajímavostí je, že za jeho vývojem stojí ambiciozní inženýr Selçuk Bayraktar, zeť prezidenta Recepa Tyyipa Erdogana.
Bayraktar TB2 se dá pokládat za tureckou odpověď na americký Predator. Dosahuje rychlosti až 250 kilometrů v hodině, rozpětí křídel má dvanáct metrů. Dokáže vystoupat do výšky přes 6 500 metrů a ve vzduchu vydrží přes 24 hodin. Může provádět výzvědnou činnost i útočit laserem naváděnou municí.
Ankara ho letos na jaře nasadila do vojenských operací proti jednotkám syrského prezidenta Bašára Asada v provincii Idlíb či v Libyi proti silám generála Haftara. To spolu s jeho použitím v Karabachu napovídá, že Bayraktar TB2 se stal důležitým nástrojem Erdoganových snah posilovat velmocenské postavení Turecka.
„Turecko dnes patří mezi širší špičku ve výrobě dronů. Vzhledem k jeho ambicím je pravděpodobné, že se jeho bojové drony objeví i nad dalšími oblastmi konfliktů a že budou získávat i komerční úspěchy,“ uvedl pro iDNES.cz vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Vyčkávající munice
Přestože nasazení Bayraktaru TB2 v Karabachu naznačují mnohá videa, oficiálně ve výzbroji ázerbájdžánské armády nefiguruje. Odborníci soudí, že Baku si ho pořídilo v tajnosti nebo ho do výzbroje zařadilo těsně před vypuknutím konfliktu.
Nedostatek oficiálních informací má zřejmě souvislost s použitím technologií třetích zemí. Arménská komunita v Kanadě upozornila, že v Karabachu útočí turecké drony vybavené kanadskými senzory. Ottawa proto v pondělí export těchto technologií do Turecka pozastavila.
Bezpilotní arzenál ázerbájdžánské armády se však neomezuje jen na TB2. V roce 2019 měla ve výzbroji dva izraelské výzvědné stroje Heron TP a Hermes 4507 (deset kusů), dále sto kusů kamikaze dronů SkyStriker a padesát kusů sebevražedných dronů Nagor.
Právě kamikaze drony čili „vyčkávající munice“ (loitering munition) se v posledních letech těší čím dál větší oblibě. Jsou to vlastně létající bomby, které dokážou desítky minut operovat ve vzduchu a pak se na příkaz operátora vrhnou na cíl. Jejich velkou výhodou je nízká cena.
Režim v Baku investuje i do výroby vlastních dronů. Společné ázerbajdžánsko-izraelské konsorcium Azad systems už představilo výzvědný stroj Aerostar či kamikaze drony Orbiter1K a Orbiter-3.
Objevují se dokonce informace, že Ázerbájdžán má i bezpilotní verzi stařičkých dvouplošníků An-2, které u nás známe pod přezdívkou Andula. Nad Karabachem je používá jako létající návnady, které mají odhalit pozice protiletadlové obrany.
Maskování a klamné cíle
Arménie nákupy dronů podcenila. „Rusko nic srovnatelného nevyrábí. Pochopitelně se měli obrátit na Čínu a Írán. Je to však otázka peněz. V Rusku nakupují zbraně na výhodný úvěr, ale v Číně to tak jednoduché není. A drony arménské výroby, o kterých hovoří, jsme zatím neviděli,“ uvedl pro ruskou službu BBC vojenský analytik Andrej Frolov.
Arménská armáda má dnes k dispozici jen lehké výzvědné stroje Krunk (Jeřáb), Bazé a X-55. Ani s obranou proti dronům to není slavné. Jerevan tvrdí, že se mu několik nepřátelských dronů podařilo sestřelit protiletadlovými raketovými systémy Osa AKM a Strela-10.
28. září 2020 |
Podle expertů však tyto raketové systémy v boji s drony nehrají velkou roli. „Je pravděpodobné, že se na svých radarech pokoušely ze všech sil detekovat Bayraktar TB2. Byly ale zkonstruovány pro boj s vrtulníky a bitevníky a ne proti malým bezpilotním letadlům,“ uvedl pro ruskou službu BBC expert na ruské zbraňové systémy Robert Lee z King’s College London.
Arménie se tak brání především maskováním, klamnými cíli a prostředky elektronického boje. „Některé primitivní metody se ukázaly jako poměrně efektivní, Arménům se několik dronů podařilo sestřelit protiletadlovými kanony. Naopak poměrně trapná zprávy pro Rusko je, že ázerbájdžánský dron zničil ruský komplex elektronického boje Repellent, který je určen právě k rušení dronů,“ vysvětluje Lukáš Visingr.
Budoucnost války
Ázerbájdžánské drony sice Arménům působí značné ztráty a podstatně narušily jejich systémy protiletadlové obrany v Náhorním Karabachu, to však neznamená, že samy o sobě celou válku rozhodnou. Nejpodstatnější roli stále hraje dělostřelectvo, tanky, pěchota a raketové síly.
„Je to ale poprvé, kdy u dvou státních aktérů, kteří jsou vojensky rovnocenní a mají relativně moderní zbraně, došlo tak k masivnímu a mediálně explicitnímu nasazení bojových dronů,“ uvádí šéfredaktor webu Armádní noviny Jan Grohmann.
Konflikt v Karabachu tak připomněl, že špičkové bezpilotní technologie už nejsou výsadou nejvyspělejších armád světa. Výkonné vojenské drony dnes kromě USA, Izraele a Turecka provozuje nebo vyvíjí i Rusko, Čína, Írán, Pákistán nebo Polsko.
4. října 2020 |
Je zřejmé, že v blízké budoucnosti budou drony hrát v konfliktech čím dál větší úlohu a způsob vedení boje se zcela změní. „Zatímco dnes startuje do boje šest bojových letounů s lidskou posádkou, v budoucnosti to budou dva stroje s lidskou posádkou, které bude doprovázet hejno dronů,“ vysvětluje Lukáš Visingr.
Efektivní nasazení tureckých dronů v syrském Idlíbu na začátku letošního roku dokonce vyvolalo ve Velké Británii diskuse, zde je nutné udržovat flotilu hlavních bojových tanků Challenger 2. Experti upozorňují, že pro drony by byly snadným cílem a je otázka, jestli se jejich nákladná modernizace vůbec vyplatí.
Turci platí líp. Ostří hoši ze syrského Idlíbu teď slouží v Karabachu |
Z moderních trendů by si podle analytiků měla vzít ponaučení i česká armáda. „Rozhodně by se měla pořídit nějaká vyčkávající munice, jako je například izraelský Hero či SkyStriker,“ doporučuje Lukáš Visingr. Podle něj je docela dobře možné, že elitní 601. skupina speciálních sil z Prostějova už nějaké kamikaze drony má k dispozici.
„Za druhé, je třeba zavést efektivní komplexy obrany proti bezpilotním strojům. S radary, rušiči a kinetickými efektory. Všechny potřebné součástky by dokázal vyrobit i náš průmysl, jde jen o to smontovat to dohromady. S obojím by se mělo začít ideálně včera,“ zdůraznil Visingr.
