Kallasová patří mezi evropskými politiky a političkami k největším kritikům ruské invaze na Ukrajinu a je tvrdou zastánkyní protiruských sankcí.
„I nadále se domnívám, že působit v Rusku nebo podporovat vztahy s Ruskem v situaci, kdy pokračuje plnohodnotná válka, není z morálního pohledu správné. Je s tím potřeba přestat a vyzývám k tomu všechny estonské podniky,“ uvedla pro portál Delfi Kallasová. Sdělila také, že její muž svůj podíl prodal a dokázal tím, že přebírá zodpovědnost za své aktivity.
„Budu pokračovat v práci ve funkci premiérky. Samozřejmě, že opozice může vyvolat hlasování o nedůvěře, pokud k tomu nashromáždí hlasy. To je její práce,“ informovala také Kallasová.
O podílu premiérčina manžela Arva Hallika ve firmě Stark Logistics informovala ve středu estonská veřejnoprávní stanice ERR. Podle estonských médií měl Hallik 25procentní vlastnický podíl ve firmě, která pokračovala v aktivitách v Rusku i po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, respektive přepravovala zboží pro estonského klienta, který má v Rusku továrnu. Podle deníku Eesti Päevaleht na tom od začátku války na Ukrajině vydělala 1,5 milionu eur (36 milionů korun).
OBRAZEM: Estonská železná lady. S Putinem se nevyjednává, ví Kaja Kallasová |
Firma Stark Logistics uvedla, že její estonský klient aktuálně svoji továrnu v Rusku zavírá a že mu v tom pomáhá. Hallik pak minulý týden sdělil, že svůj podíl prodává a že jeho žena neměla o jeho profesních aktivitách tušení.
V letošních estonských parlamentních volbách strana Kallasové jasně zvítězila s podílem zhruba 31 procent hlasů. Političtí experti ale v období kolem voleb upozorňovali na nárůst obliby krajní pravice v zemi, což média dávala do souvislosti se vzrůstajícími životními náklady v zemi. V létě 2022 byla estonská míra inflace nejvyšší v eurozóně a dosáhla 23 procent. V červenci letošního roku podle stanice ERR meziroční inflace v Estonsku činila 6,3 procenta.
