„Zdá se to být tak všední, jako když se postaví metro. Je to ale historický okamžik – země se stává jadernou mocností,“ citovala Lukašenka státní tisková agentura BelTA.
Elektrárna se nachází blízko města Astravec, téměř 50 kilometrů od hlavního města Litvy Vilniusu. Bělorusko začalo pouštět elektřinu z elektrárny do sítě na počátku tohoto týdne, což přimělo Litvu, aby dovoz jeho elektřiny zastavila.
Lotyšsko ve čtvrtek oznámilo, že dovoz elektřiny z Ruska do pobaltských států, který byl pozastaven kvůli obavám, že jeho součástí může být i elektřina vyrobená právě v nové běloruské elektrárně, obnovilo.
Stavba elektrárny rozděluje také Bělorusy, které těžce zasáhla černobylská jaderná katastrofa v roce 1986.
Představitel běloruské opozice Andrej Sannikov na Twitteru napsal, že elektrárna je „geopolitickou zbraní“ pro Lukašenka a Kreml proti Evropské unii a „radioaktivním nebezpečím pro Bělorusko a Evropu“.
Bělorusko potřebuje ještě jednu jadernou elektrárnu
Lukašenko již v pátek při slavnostním otevření třetí trasy minského metra prohlásil, že Bělorusko potřebuje ještě jednu jadernou elektrárnu, pokud se chce zbavit energetické závislosti na uhlí, ropě či plynu. Podle něj je spuštění první jaderné elektrárny „štěstí“ a „dárek“.
Strach z druhého Černobylu. V Bělorusku spouštějí elektrárnu od Rusů |
Elektrárna má dva reaktory, každý o výkonu 1200 megawattů. Druhý reaktor by měl být připojen k síti v roce 2022. Část zařízení dodaly české firmy, mimo jiné armatury, čerpadla nebo potrubí.
Spuštění elektrárny přichází v době, kdy Běloruskem otřásají masivní protesty a stávky. Ty vyvolaly na začátku srpna prezidentské volby, v nichž Lukašenko podle oficiálních výsledků obhájil úřad. Opozice považuje hlasování za zfalšované. Lukašenko, který je u moci od roku 1994, obvinění z jejich zmanipulování odmítá, stejně jako výzvy opozice k odstoupení.
1. listopadu 2020 |
