Podle interních dokumentů ruské jaderné agentury Rosatom, k nimž se dostala agentura Bloomberg, má první běloruská jaderná elektrárna vážné potíže. Nový reaktor třetí generace VVER1200 dosud nebyl připojen k síti a nejspíš ještě dlouho nebude. Inženýři museli odložit jeho spuštění do ostrého provozu kvůli unikající iontoměničové pryskyřici.
Únik této směsi do primárního okruhu, jehož srdcem je právě jaderný reaktor, by přitom měl katastrofální následky. Iontoměničová pryskyřice, která reguluje čistotu vody protékající kanály a potrubím elektrárny, by mohla zkomplikovat ovládání reaktoru. Tím by se podle Bloombergu zvýšilo riziko jeho roztavení v případě, že by byl reaktor spuštěn.
Strach z druhého Černobylu. V Bělorusku spouštějí elektrárnu od Rusů |
„Důsledně usilujeme o to, aby byly všechny problémy řádně vyřešeny před připojením elektrárny k síti a jejím předáním zákazníkovi,“ uvedl Rosatom v e-mailu na dotaz novinářů. K žádným závažným poruchám ale podle něj nedošlo.
„Nedošlo k žádným závažným poruchám zařízení ani k významným odchylkám jakýchkoli parametrů nad rámec kontrolovaných bezpečnostních limitů. Drobné problémy jsou v souvislosti s novou jadernou výstavbou nevyhnutelné všude na světě,“ stojí dále v e-mailu.
11. listopadu 2020 |
„Kategoricky odmítáme jakékoli spekulace o nenahlášených incidentech, které by mohly ohrozit bezpečnost našich reaktorů,“ dodala společnost Rosatom. Provozovatelé běloruské jaderné elektrárny na žádosti o vyjádření nereagovali.
Stop projektu? Komplikace pro Putina
Nejedná se přitom o první incident v útrobách běloruské jaderné elektrárny, jejíž provoz byl zahájen v listopadu 2020.
Pouhé tři dny po spuštění však elektrárna svůj provoz přerušila. Vybuchlo tam několik transformátorů. V prosinci 2020 pak došlo k další havárii. V důsledku neotevřeného ventilu byla při odčerpávání chladicí kapaliny na konci testů poškozena nádrž nouzového chladicího systému prvního reaktoru.
Incident v Lukašenkově jaderné elektrárně. Selhal nouzový chladicí systém |
Elektrárna se nachází blízko města Astravec, necelých 50 kilometrů od hlavního města Litvy Vilniusu. Litvu tak jaderná elektrárna dlouhodobě znervózňuje. Obává se, že Bělorusové dostatečně nedodržují bezpečnostní a ekologické standardy. I obyvatelé Astravecu se již při výstavbě děsili, že jednou dojde na místě k „druhému Černobylu“.
Navíc se spekulovalo o tom, že Bělorusko vlastně žádnou jadernou elektrárnu nepotřebuje a že projekt má primárně ještě více sblížit Minsk s Moskvou. Elektrárnu postavila ruská státní firma Rosatom a financovala ji Moskva prostřednictvím úvěru deset miliard USD (223,8 miliardy korun). Rusko je rovněž jediným dodavatelem paliva do elektrárny.
A pro ruského prezidenta Vladimira Putina je důležitá. Na Rosatom se totiž nevztahují sankce za ruské zapojení do války. A to především proto, že po celém světě existuje mnoho elektráren, které jsou na Rosatomu závislé pokud jde o dodávky jaderného paliva pro jejich reaktory. Tok peněz je tak mimo ohrožení.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
