| Zásadní změny v Jugoslávii začaly volbami z 24. září. V prvních přímých prezidentských volbách v JSR po dlouhých tahanicích zvítězil představitel opozice Vojislav Koštunica z Demokratické opozice Srbska (DOS). V parlamentu JSR si ale Miloševičovi socialisté jisté pozice udrželi. Hlasování na místní úrovni v Srbsku však jasně vyhrála DOS. Již dva dny po Koštunicově přísaze 7. října se hlavní srbské strany dohodly, že se v prosinci uskuteční v Srbsku předčasné parlamentní volby. |
Hlasování v Srbsku napoví více o budoucnosti nejen celé Jugoslávie, ale i Černé Hory a Kosova.
Volby probíhají v 8700 volebních místnostech po celé zemi. Volby budou monitorovat nezávislí pozorovatelé z nevládního Střediska pro svobodné a demokratické volby, které mělo donedávna zákaz vyvíjet jakoukoli činnost spojenou s volbami.
Poprvé bude na průběh voleb dohlížet také přes 150 pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Volební místnosti se uzavřou v osm hodin večer. první předběžné výsledky by měly být známy v noci na neděli.
Koštunicova koalice - DOS - tvořená 18 stranami - doufá, že ve volbách definitivně potvrdí své vítězství ze září. Tehdy vyhrála ve federálních parlamentních a také v prezidentských volbách.
"Naším cílem je osvobodit se od všech promiloševičových elementů a po volbách k tomu budeme mít prostředky," říká Zoran Djindjič. Jestliže DOS volby vyhraje, bude to právě on, kdo by měl stanout v čele srbské vlády.
Po vítězství DOS by jediným zástupcem Miloševičových socialistů ve vrcholných mocenských orgánech země zůstal srbský prezident Milan Milutinovič, kterému vyprší mandát za dva roky.
Volby by měly nastartovat definitivní konec soukolí moci všech Miloševičových spojenců, kteří mají dodnes své zástupce ve vládě a dodnes stojí v čele hlavně mocné stotisícové policie.
Podle volebního zákona by uplatnění proporcionálního systému mělo Koštunicově koalici zajistit v novém srbském parlamentu většinu.
Úkoly nové vlády
Po 23. prosinci by DOS měla mít volné ruce, aby sama utvořila nový vládní tým a prováděla politiku hospodářských reforem a také sociální a legislativní kroky, jež by měly přesvědčit nejen občany, ale i zahraniční investory. Podle Djindiče bude mít budoucí kabinet za úkol být demokratickou a transparentní vládou. Bude se prý snažit posílit boj proti korupci, zajistit decentralizaci odpovědností a nastolit instituce kontroly fungování státu, stejně jako respektování lidských práv.
| Vedle DOS, která měla v minulých měsících v průzkumech podporu mezi 60 a 70 procenty, by se do sněmu mohla dostat ještě Miloševičova SPS (okolo 15 procent), ultranacionalistická Srbská radikální strana (SRS) Vojislava Šešelje (asi šest procent) a Draškovičovo Srbské hnutí obnovy (SPO). |
Před příští srbskou vládou bude stát mnoho palčivých otázek. Vedle hospodářské obnovy země, problémů okolo albánské gerily na jihu Srbska či problémů v Kosovu to bude zejména podoba vztahů mezi Srbskem a Černou Horou. Ta se stále více domáhá nezávislosti a odmítá se podílet na federální vládě. A právě po volbách v Srbsku se mají otevřít nová jednání o této otázce.
Koštunica, který si je postoje Černé Hory vědom, už mnohokrát naznačil, že není proti dvoustrannému jednání o budoucnosti obou republik, ať už v rámci nových společných struktur, anebo zcela oddělených a samostatných.
