I tak příchod migrantů nebude podle něj stačit na dorovnání přirozeného úbytku obyvatel.
O největší počet obyvatel přijdou i po započtení migrace podle prognózy do konce století Itálie a Polsko. V obou zemích to bude pokles o více než osm milionů lidí. Do roku 2100 i s příchodem nových obyvatel populace EU klesne o 27 milionů, tvrdí Eurostat. Největší přírůstek o skoro tři miliony lidí by pak mohlo zaznamenat Švédsko, jehož obyvatelstvo by se tak rozrostlo z deseti na 13 milionů. Mírný nárůst by zaznamenala i ČR.
Ve své předpovědi Eurostat počítá také se stárnutím společnosti ve všech členských zemích. Situace v ČR by měla být příznivější než v mnohých jiných unijních státech. V roce 2100 by česká populace měla být třetí nejmladší v EU s průměrem zhruba 48 let a v těsném závěsu za Slovenskem a Švédskem.
To je o dva roky méně, než je předpokládaný unijní průměr. Podíl mezi vydělávající a důchodovou populací by měl být nejpříznivější v celé unii. Lidé ve věku nad 65 let by měli tvořit 48 procent počtu lidí v ekonomicky produktivních letech, zatímco v celé EU by to mělo být skoro 60 procent.
Bez migrace by populace unijních států mezi lety 2022 až 2100 klesla o zhruba 125 milionů. Nyní v EU žije na 447 milionů lidí. Bez migrace by podle předpovědi, která je založena na současných demografických trendech, Česko či Německo přišly o pětinu obyvatel a Itálie skoro o polovinu. Žádný členský stát by v tomto scénáři nezaznamenal přírůstek.
Průměrný věk obyvatel států EU by se do konce století měl zvýšit o skoro šest let na 50 let. Snížit by se měl také počet lidí ve výdělečném věku, kteří připadají na jednoho člověka v důchodovém věku (65 let a více).
V roce 2022 na každého člověka v důchodovém věku připadali tři lidé v ekonomicky aktivním věku, v roce 2100 by to mělo být méně než dva. Poměru dvou výdělečných na jednoho důchodce ale dosáhne 13 unijních států už v roce 2050. Tato nepříznivá projekce podle mnohých ekonomů ohrožuje stabilitu důchodových systémů.
