Clintonová se s Putinem v letech 2009-2013 setkávala na nejvyšší diplomatické úrovni. Ona jako ministryně zahraničí a on jako ruský premiér. Ovšem roku 2012 po ruských prezidentských volbách mezi nimi došlo k výraznému střetu.
Článek listu The Guardian popisuje, jak Clintonová kritizovala „zjevně zfalšované“ volby, které Putina vrátily do prezidentského úřadu. Rusové si podle ní tehdy „zasloužili, aby jejich hlasy byly vyslyšeny a správně započítány“ a aby „volby splňovaly mezinárodní standardy“.
Do ulic tehdy vyšly desetitisíců Rusů a Clintonová za to podle Putina byla zodpovědná. Do té doby korektní a místy i pozitivní vztahy se zhoršily. „Putin nemá rád kritiky, zejména kritičky. Putin se pak ke mně až na výjimky choval velmi nepřátelsky. Jak víme, navzdory snahám tvrdit opak velmi usilovně pracoval na tom, aby byl Trump v roce 2016 zvolen všemi možnými prostředky.“
Lež, která srážela Trumpa. Russiagate byla vymyšlená, pomáhali i lidé Clintonové |
Clintonová uvedla, že během jednání s Putinem byla svědkem „jeho téměř mesiášské víry v sebe sama“. Jeho cílem už tehdy bylo „obnovit imperiální Rusko“. To ji přimělo dojít k závěru, že je Putin „hrozbou pro Evropu a zbytek světa“, ačkoli doufala, že přátelské vztahy s USA ho přimějí „odložit své agresivní ambice a hledat cestu k hlubší spolupráci“.
„Když napadl Ukrajinu, bohužel mě to nepřekvapilo. Ovšem byla jsem velmi příjemně překvapena, jak účinně se Ukrajina a vláda Volodymyra Zelenského brání,“ poznamenala Clintonová.
Putin podstoupil léčbu rakoviny a hrozil mu atentát, uvádí tajné služby USA |
Bývalá kandidátka Demokratické strany na prezidentku kvituje, že se NATO spojilo v podpoře napadené země. Podle ní to pouze dokládá potřebu udržet a zefektivnit stávající mezinárodní instituce. „Pokud by Trump v roce 2020 zůstal u moci, pravděpodobně by USA z NATO stáhl,“ usoudila. Trump požadoval po členských státech, aby ze svého rozpočtu dávaly dvě procenta HDP na obranu.
Clintonová vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu podobného těm, které se konaly po válce na Balkáně a genocidě ve Rwandě. Cílem by mělo být, aby se Rusové zodpovídali ze svých válečných zločinů. Ovšem zároveň uznala, že je vždy obtížné „jít po hlavě státu“, pokud není svržena.
