Spuštění nové letadlové lodi na vodu demonstruje rostoucí vojenskou kapacitu Pekingu v době, kdy se stupňuje napětí mezi Čínou a Spojenými státy kvůli Tchaj-wanu a čínským nárokům na území v Jihočínském moři.
Nová letadlová loď byla pojmenována po provincii Fu-ťien, která se nachází nedaleko Tchaj-wanu na opačné straně Tchajwanského průlivu a je sídlem velitelství východního okruhu čínské armády. Čína považuje demokraticky fungující Tchaj-wan za svou provincii a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti.
Svou první letadlovou loď Liao-ning zařadila čínská armáda do aktivní služby v září 2012 a v roce 2016 ji označila za bojeschopnou. Toto plavidlo získala úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, zakoupené v roce 1998 od Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení. Druhou letadlovou loď, pojmenovanou podle provincie Šan-tung, Čína spustila na vodu v roce 2017 a koncem roku 2019 ji zařadila do služby.
Čína už má větší válečné loďstvo, ale USA jsou silnější a drží oceány |
Podle agentury AP byla letadlová loď Šan-tung postavena v Číně, ale vycházela ze sovětského designu. Plavidlo Fu-ťien Číňané kompletně navrhli i vybudovali a je také větší a podstatně technicky vyspělejší než předchozí typy. Ke startům letounů bude používat katapulty namísto rampy, jak je tomu u obou starších čínských letadlových lodí. Nyní plavidlo čekají námořní testy.
Podle společnosti Janes, specializující se na bezpečnostní témata, mají zdaleka nejvíc letadlových lodí v aktivní službě Spojené státy, a to 11. Následují Čína a Británie se dvěma letadlovými loděmi a Rusko, Francie, Itálie, Indie a Thajsko s jednou letadlovou lodí, napsala agentura AFP.
