„Někteří lidé v USA se snaží potlačit Čínu na všech frontách. Pokud chcete konfrontaci, budeme bojovat až do konce,“ řekl Wej na bezpečnostní konferenci dialogu Šangri-la. „Pokud si někdo na Číně vynutí válku, její armáda necouvne.“
„Ti, kteří usilují o tchajwanskou nezávislost ve snaze rozdělit Čínu, rozhodně nedospějí k dobrému konci. Nikdo by nikdy neměl podcenit odhodlání a schopnost čínských ozbrojených sil ochránit svou územní celistvost,“ varoval ministr s tím, že pokud Tchaj-wan za přispění západních mocností vyhlásí nezávislost, ostrov a jeho spojenci se vydají na „cestu smrti“.
Čínská lidová armáda bojovala s „mnoha mocnými nepřáteli“ a dosáhla „mnoha vítězství“, holedbal se Wej. „Nebudeme tyranizovat jiné, ale též nenecháme ostatní, aby nás tyranizovali,“ prohlásil. „Všichni máme jasno, kdo je tyran,“ dodal s jasnou narážkou na USA.
 |
Web Politicocituje nejmenovaného evropského diplomata, podle něhož jsou ministrova slova „silnější než obvykle“. Skutečnost, že se Austin a Wej poprvé v Singapuru osobně setkali, byla přitom vnímána jako znamení, že dlouhodobé napětí mezi oběma zeměmi lehce polevilo.
Se svou vyhrocenou rétorikou Wej zřejmě reagoval na Austinovo ujištění, že Washington bude čelit sílící přítomnosti Číny v indo-pacifickém regionu, kterou označil za zdejší zdroj nestability. Washington považuje čínskou aktivitu v oblasti za mocenské rozšiřování vlastní sféry vlivu bez respektu a na úkor ostatních států. Peking zase ostře kritizuje to, co považuje za „vměšování“ USA do vnitřních záležitostí Číny.
ANALÝZA: Nový svár USA a Číny. Přetahují se o ostrovní státečky v Tichomoří |
Čínu nedávno též rozhněval výrok amerického prezidenta Joea Bidena. Ten slíbil, že by Spojené státy byly v případě čínského útoku na Tchaj-wan ochotny vojensky zasáhnout. Bílý dům později tvrzení mírnil.
Čína si ostrov, který má vlastní vládu a státní zřízení, nárokuje jako vlastní území a pravidelně hrozí, že si jej vezme zpět silou. Tchaj-wan o připojení k pevnině nestojí a příležitostnou přítomnost čínských letounů ve svém vzdušném prostoru vnímá jako provokaci.
Invaze Ruska na Ukrajinu vyvolala obavy, zda Peking nevyužije situace a Tchaj-wan nenapadne. Čína se drží oficiální linky, že si nepřeje válku, zdůrazňuje však, že ostrov z její perspektivy není, na rozdíl od Ukrajiny, samostatným, suverénním státem.
Ze samotného Tchaj-wanu zaznívá, že Čína zřejmě během následujících tří let neprovede invazi, protože nechce dopadnout jako Rusko a hodlá se na útok nejdřív připravit. Od útoku Peking též odrazuje dopad mezinárodních sankcí, které se těžce podepisují na hospodářském a technologickém rozvoji Ruska. Nicméně, mnozí Tchajwanci kvůli strachu z budoucího vývoje začali docházet na lekce střelby.
Tchajwanci se učí střílet. Čína zaútočí, Západ zajímá jen Ukrajina, bojí se |
Wej na konferenci hovořil o ruském vpádu na Ukrajinu jako o „válce“, namísto obvyklého konfliktu. Čínská média se drží ruského narativu, jenž označuje ruské aktivity na Ukrajině jako „speciální vojenskou operaci“, čínští vrchní představitelé se ovšem příležitostně od tohoto úzu odklání. U některých čínských diplomatických činitelů či analytiků se dokonce objevují poměrně tvrdé odsudky počínání Ruska.
Čína s Ruskem nicméně sdílí hlubokou podezřívavost vůči USA. „Kdo je toho (války na Ukrajině) strůjcem? Kdo z toho nejvíc těží? Kdo přilévá olej do ohně?“ pokládal Wej rétorické otázky s jasnou narážkou na USA. Moskva často zmiňuje Washington jako loutkaře Ukrajiny, jemuž slouží válka k vlastním mocenským zájmům.
