The Economist se ve svém posledním vydání obsáhle věnuje pronikání čínského vlivu do Česka. Připomíná kauzu vyvolanou loni čínským velvyslancem v ČR Čang Ťien-minem, který se na sociální síti vyjádřil k vánoční schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem způsobem, jenž Babiše rozhněval. Diplomat posléze musel uznat chybu v komunikaci.
„Je to příběh silné protireakce,“ řekl listu Martin Hála, který v projektu Sinopsis monitoruje vzestup a pád čínského vlivu v Česku. Podle The Economist se západní demokracie v posledních letech stále více obávají pokusů komunistické Číny rozšířit její vliv daleko za hranice vlastní země.
V demokratickém srdci Evropy ale jejich diplomatické nástroje narážejí. List to vysvětluje zdejší svobodou tisku, poměrně silnými institucemi a především českou historicky danou citlivostí na vměšování cizích autoritářských velmocí.
Aby si Česko získala, použila Čína mnohé z taktik nasazených jinde, píše The Economist. Předcházela si veřejné činitele (některé zařadila i na svou výplatní pásku), slibovala významné investice, sponzorovala kulturní programy a akce. A když to bylo potřeba, vyvíjela diplomatický tlak. Analytici tento proces nazývají anglickým pojmem „elite capture“, tedy snahou o získání elit.
Pekingu se to v Česku podle The Economist mnoho let dařilo. Týdeník připomíná, že přátelský vztah k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi navázal v roce 2013 poprvé zvolený prezident Miloš Zeman.
Čínský velvyslanec o naší schůzce lhal, řekl Babiš |
Ve stejném roce se českému miliardáři, oligarchovi a podporovateli Zemana Petru Kellnerovi podařilo v Číně získat vytouženou licenci na poskytování spotřebitelských půjček pro svou společnost Home Credit, dodal list.
O rok později uzavřela čínská telekomunikační společnost Huawei pětiletou sponzorskou smlouvu s Pražským hradem. Bylo dohodnuto, že kancelářím sídla českého prezidenta poskytne servery, telefony a další vybavení v každoroční hodnotě zhruba 20 000 dolarů (necelých 462 000 Kč).
Záplava čínských investic nedorazila
List dále připomíná, že v roce 2015 oznámil čínský ropný konglomerát CEFC, že v Česku investuje miliardy dolarů. Koupil téměř stoprocentní podíl ve fotbalovém klubu SK Slavia Praha, stoprocentní podíl ve stadionu v Edenu a stoprocentní podíl ve strojírenském a metalurgickém podniku Žďas Žďár nad Sázavou.
Zemanův poradce a exšéf CEFC prý v Číně uplácel vysokého politika |
Zároveň získal podíly v cestovní kanceláři Canaria Travel a společnosti Lapasan, která ovládá pivovarskou skupinu Pivovary Lobkowicz Group. Pravděpodobného vrcholu dosáhl čínský vliv zřejmě v roce 2016, kdy do Prahy přijel Si Ťin-pching.
Poté se ale začaly objevovat trhliny, všímá se list. Zakladatele CEFC Jie Ťien-minga v Číně zatkli pro podezření z korupce. Převážná většina slibovaných obchodů se tak nikdy neuskutečnila.
Na povrch začaly také vyplouvat odvrácené stránky čínského zájmu o Česko. Poté, co se český ministr kultury Daniel Herman sešel s dalajlámou, zrušil Zeman udělení vyznamenání jeho 88letému strýci, který přežil holocaust. Čína považuje tibetského duchovního dalajlámu za separatistu a na setkání zahraničních politiků s ním pohlíží nelibě.
Rozchod Prahy s Pekingem je dokonán |
Letos se Peking střetl s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem, známým kritikem porušování lidských práv v Číně. Peking chtěl, aby se Praha přihlásila k principu jedné Číny, který zakazuje udržovat současně diplomatické styky s Čínou i Tchaj-wanem.
Když Hřib odmítl, přišel trest – zrušení dlouho plánované cesty orchestru PKF - Prague Philharmonia do Číny. Ta označuje ostrovní stát Tchaj-wan za součást svého území.
České veřejnosti Čína k srdci nepřirostla
Další problémy způsobili investigativní novináři. Český rozhlas zjistil, že zaměstnanci Huawei dodávají informace o svých klientech čínské ambasádě.
Rektor Univerzity Karlovy ukončil činnost Česko-čínského centra |
V listopadu zavřela Univerzita Karlova Česko-čínské centrum UK, které od svého vzniku v roce 2016 hostilo pročínské konference. Podle zjištění zpravodajského serveru Aktuálně.cz byl jeho ředitel a další činovníci placen čínskou ambasádou prostřednictvím soukromé společnosti.
Nyní se podle The Economist zdá, že čínská snaha získat české elity narazila u české veřejnosti. V celosvětovém průzkumu společnosti Pew Research Centre uvedlo 57 procent Čechů, že na Čínu pohlíží negativně. Příznivě na ni nazírá 27 procent z nich. To je největší rozptyl ze všech evropských zemí kromě Švédska.
Huawei sbírá v Česku data o dětech, zájmech i majetku, tvrdí exmanažeři |
Huawei v Praze působí i přes varování pořád a Kellner právě koupil populární televizní stanici TV Nova, pokračuje list. Prostřednictvím Novy může podle pozorovatelů kritiku Číny zmírnit, i když mluvčí jeho firmy označil tyto obavy za „zcela paranoidní“.
Pražští pozorovatelé týdeníku sdělili, že bitva o čínský vliv bude v dalších letech pokračovat. „Nemyslím si, že se dá skutečně vyhrát,“ řekl The Economist novinář Janek Kroupa, který upozornil na sdílení informací mezi zaměstnanci Huawei a čínskou ambasádou. „Dá se proti němu jen bojovat,“ doplnil.
Fotbal, nemovitosti, média: aktivity čínské CEFC v Česku (video z 13.3.2018):
