Podle 150stránkové zprávy, kterou společně zpracovaly sněmovní výbory pro zdraví a vědu, kabinet premiéra Borise Johnsona dostatečně nezpochybnil tehdejší vědecká doporučení a nekriticky je prosazoval.
Podle poslanců to vyústilo v jednu z nejhorších krizí veřejného zdraví, jakou Británie zažila.
Britští odborníci se během prvních měsíců pandemie covidu-19 shodovali, že nákaza většiny lidí je nevyhnutelná kvůli nedostatečnému množství testů a takřka nulovým vyhlídkám na rychlý vývoj vakcíny proti koronaviru.
Britská vláda kvůli těmto předpokladům otálela se zavedením přísných uzávěr, které byly k vidění ve východní a jihovýchodní Asii. Této chyby se ale podle zákonodárců dopustily i další země v Evropě a severní Americe.
Johnsonův kabinet vyhlásil plošný lockdown až ve chvíli, kdy byl přetížený zdravotnický systém NHS. „Byla tam touha vyhnout se uzávěře kvůli obrovským škodám, které by způsobila ekonomice, zbytku zdravotnictví a společnosti.
Při absenci dalších strategií jako je přísná izolace nakažených, přesné trasování případů a rozsáhlé kontroly hranic byla ale nevyhnutelná a měli ji vyhlásit dříve,“ uvedli ve zprávě poslanci.
22. července 2021 |
Poslanci ocenili zaměření na vakcíny
Svá zjištění založili na výpovědích padesáti svědků svědků včetně bývalého ministra zdravotnictví Matta Hancocka a někdejšího klíčového Johnsonova poradce Dominika Cummingse. Oba řekli, že se zdráhali vystoupit proti tehdejšímu vědeckému konsenzu.
Zákonodárci uvedli, že jejich vyšetřování bylo navrženo, aby odhalilo, proč si Británie v počátcích pandemie vedla „výrazně hůře“ než mnoho jiných zemí. Zpráva má také pomoci s vylepšením reakce na probíhající pandemii a přípravou na budoucí hrozby.
Pingdemie. Británii hrozí kvůli karanténám prázdné regály v obchodech |
Poslanci ocenili včasné zaměření vlády na vakcíny proti covidu-19 a rozsáhlé investice do jejich vývoje. Díky tomuto rozhodnutí je podle nich v Británii, která má 67 milionů obyvatel, plně naočkováno téměř 80 procent osob starších 12 let.
Výbory ve zprávě doporučily, aby se vláda více zaměřila na přípravu proti budoucím hrozbám. Většina z jejích opatření, kromě vakcín, totiž byla spíše reaktivní, nikoli preventivní povahy.
