Člen Konzervativní strany Cameron vládl Británii od května 2010 do července 2016. Referendum o odchodu z Evropské unie uspořádal 23. června 2016, sám však vystupoval za setrvání. Britové nicméně k překvapení mnohých odhlasovali rozvod, který má po odkladu nastat letos 31. října.
Podle knihy se Cameron s Rothermerem setkal v sídle premiérů v Downing Street v době kampaně před referendem. Opuštění EU by bylo „katastrofou,“ řekl prý tehdy Rothermere nad čajem.
Cameron reagoval otázkou, proč v Daily Mail zaměstnává člověka, jenž „je odhodlán vyvézt Británii z EU“. Tento výrok byl vykládán jako naléhání, aby Rothermere propustil šéfredaktora Paula Dacreho. Cameron ale tvrdí, že jeho hlavu nežádal. Dodal však, že nyní by byl radši, kdyby to tehdy učinil. Rothermere Dacreho vyměnil až dva roky po referendu.
Článek o pamětech v deníku The Guardian nezmiňuje, kdo schůzku inicioval. Není ani jasné, zda Cameron zvažuje možné důvody Rothermerovy schizofrenie. Jestli ji považuje za (ziskem motivované) pokrytectví nebo projev důsledného respektu k nezávislosti médií.
Cameron tvrdí, že nápad na referendum dostal už v lednu 2012, protože se EU v důsledku jednotné měny stala „více-rychlostní“. V roce 2002 zavedlo euro 12 členských zemí a později se k nim přidávaly další. Některé státy jako Británie, Česko a Polsko ale přijetí společné měny odmítají či odkládají.
Cameron tedy trvá na tom, že o referendu uvažoval už před zvýšením přílivu migrantů do Británie a vzestupem euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). Popřel, že chtěl referendem zabránit přechodu voličů od konzervativců k UKIP.
Kvůli Sýrii se Cameronovi vzepřeli úředníci
Cameron poodkryl, že jako premiér obdržel několik ručně psaných „detailních“ dopisů s podněty od následníka trůnu prince Charlese. Přiznal, že podle některých z nich i jednal, například v otázkách životního prostředí a plánování.
Johnson prosazoval brexit kvůli kariéře, píše Cameron ve svých pamětech |
Charlesovy poznámky ocenil jako často „odborné“, jejich zveřejnění ale odmítl. Doplnil, že nemá pochopení pro ty, kteří kritizují toto ovlivňování vlády ze strany královské rodiny. „Proč by neměl následník trůnu psát ministrům návrhy, dotazy, nápady? A proč by tyto dopisy měly být zveřejněny?“ zeptal se Cameron.
Cameron prozradil, že chtěl v roce 2013 víc podpořit povstalce proti proruskému syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Narazil však na opozici ve svém kabinetu i mezi vyššími úředníky a příslušníky bezpečnostních složek. Označil to za „obrovský zdroj zklamání“.
Měl pocit, že dostával lepší informace od členů syrské diaspory než od britských diplomatů. Vládní úředníci podle Camerona odmítli sepsat „návrhy akcí,“ údajně ze strachu z možných právních důsledků.
Opatrnost přiživovala zkušenost z amerického vpádu do Iráku v roce 2003, který Británie podpořila. Později se ale nepotvrdilo oficiální zdůvodnění invaze, že Bagdád skrýval zbraně hromadného ničení. „Rozuměl jsem jejich nervozitě, ale byla chybná,“ poznamenal na adresu úředníků Cameron.
Zavinil brexit a zmizel. Expremiér Cameron cestuje, chalupaří a píše |
Londýn dlouhodobě věří, že s Washingtonem udržuje vysoce nadstandardní „zvláštní vztah“. Také proto je zajímavá pasáž, kde Cameron označuje za největší zdroj zklamání Obamův Bílý dům.
„V americké politice zavládla nerozhodnost,“ uvedl. „Američané neudělali dost a dostatečně rychle pro to, aby podpořili správné lidi v Sýrii,“ kritizoval spojence. Asad má již nyní Sýrii znovu pod kontrolou, když s pomocí Ruska a Íránu porazil povstalce, mezi kterými hráli významnou roli islamisté.
Cameronovy paměti pod názvem For The Record (Pro záznam) šly ve čtvrtek do prodeje.
David Cameron se s Downing Street rozloučil v červenci 2016:
