Rozsáhlá síť vlivu ruských diplomatů a lobbistů se začala rozplétat před několika týdny, kdy FBI zahájila vyšetřování možné vazby Papadopoulose na Kreml. Bývalý poradce amerického prezidenta Trumpa se měl údajně sejít s mužem, jemuž tajné služby přezdívají „profesor z Londýna“ a považují ho za vlivnou postavu ruské propagandy v zahraničí.
Ten nabízel Papadopoulosovi kompromitující materiály na Hillary Clintonovou, která v té době soupeřila s Trumpem v prezidentských volbách (více o uniklých materiálech zde). Papadopoulos nejprve při výsleších uváděl, že žádné vazby na Rusko nemá, později však svou výpověď změnil (více o kauze se dočtete zde).
S Papadopoulosem i tajemným profesorem, kterého později identifikovali jako akademického pracovníka z Malty Josepha Mifsuda, se podle vyšetřování FBI setkali i britští ministři a další vládní úředníci. Konzervativec Alok Sharma, někdejší pracovník britského ministerstva zahraničí, potvrdil, že se s Mifsudem několikrát sešel. Navštívil také jeho charitativní večeři, která se odehrála letos 19. října.
Z e-mailové komunikace, kterou zveřejnila skupina nezávislých novinářů z organizace Byline, vyplývá, že Mifsud dlouho toužil také po osobní schůzce s ministrem zahraničí Borisem Johnsonem, což se mu nakonec povedlo. Sharma potvrdil, že říjnové akce se účastnil i Johnson. Ministerstvo zahraničí to však po zveřejnění emailů odmítlo, uvádí The Guardian.
Who Is Joseph Mifsud, the Professor in the George Papadopoulos Russia Investigation? https://t.co/NfGWxNr7JP https://t.co/W7y4q827TI
List The Observer však uvádí, že už samotné snahy Rusů o kontakt s Johnsonem jsou pro britského ministra zahraničí další ránou v politicky nejisté době. Johnson navíc ještě minulý týden prohlásil, že nemá žádné informace o jakémkoli zasahování Ruska do britské politiky.
Vůdce kampaně za brexit pod vlivem Rusů?
Do britských záležitostí však Rusko zřejmě zasahovalo už dříve. Ukazují to prokazatelné vazby šéfa kampaně za brexit Matthew Elliotta a tehdejšího ruského diplomata Sergeje Nalobina. Ten byl později označen za špiona a v roce 2015 ho z Británie vyhostili. Podle některých zdrojů k tomu přispělo i možné napojení na vrahy Alexandra Litviněnka (viz kompletní zpráva o vyšetřování vraždy Litviněnka – PDF, anglicky).
Alok Sharma
George Papadopoulos
Nalobin se na Elliotta zaměřoval už od roku 2012. Pod jeho vlivem Elliott ve stejném roce založil organizaci Konzervativní přátelé Ruska, která měla za cíl šířit vliv Kremlu ve Velké Británii. Nalobin byl přitom dlouhodobě napojen na ruskou tajnou službu FSB. Elliott za peníze Moskvy v roce 2012 navštívil Rusko. Dobré vztahy s Nalobinem dokládá i fakt, že ruský diplomat byl v roce 2014 prvním, kdo mu na Twitteru gratuloval k zasnoubení.
Nalobin se přes Elliotta dostal i do vyšších politických kruhů. Konzervativní straně například opakovaně nabízel finanční dary. Potvrdil to i tehdejší spolupracovník konzervativců a respektovaný finančník Sergej Cristo, podle kterého se Nalobin zajímal rovněž o případné napětí mezi Johnsonem a tehdejším premiérem Davidem Cameronem. Johnson ostatně Nalobina znal také osobně, společně se fotili na několika akcích ruského velvyslanectví.
How Vote Leave took the world by surprise. @flacqua talks Brexit with the man who led the campaign, @matthew_elliott. Bloomberg TV, 9.30am. https://t.co/7ivju0k7iQ
O ovlivňování referenda Kremlem se spekulovalo už na sklonku minulého roku. Upozornil na něj labouristický poslanec Ben Bradshaw. „Zatím pro to nemáme důkazy, ale myslím si, že je to vysoce pravděpodobné,“ prohlásil tehdy (více o jeho obvinění zde).
Tlak na vyšetření ruské stopy brexitu
Část britské politické scény nyní volá po nezávislém prošetření celé kauzy možného zahraničního ovlivnění referenda o brexitu. Mluvčí liberálních demokratů Tom Brake tvrdí, že prošetření by mělo proběhnout dříve, než Británie definitivně vystoupí z Evropské unie, tedy do října 2019.
Mayová neřekla, jak by hlasovala v novém referendu o brexitu. Opozice žasne |
Britové si vystoupení z Unie odhlasovali v červnu 2016 těsnou většinou hlasů. Pro brexit tehdy bylo 51,9 procenta voličů (více o výsledcích referenda se dočtete zde). Velká Británie se od plebiscitu potýká s politickou krizí. Krátce po hlasování rezignoval na premiérský post David Cameron, kterého nahradila Theresa Mayová. Ta na jaře letošního roku vyhlásila předčasné volby v touze po posílení mandátu konzervativců.
Volby však pro ni skončily neúspěchem – Konzervativní strana oslabila a v parlamentu musí spoléhat na podporu severoirské Demokratické unionistické strany (více o letošních parlamentních volbách v Británii). Konzervativce v posledních měsících rovněž trápí vnitrostranické spory okolo Mayové a Johnsona, stabilitě nepřispěla ani rezignace konzervativního ministra obrany Michaela Fallona kvůli sexuálnímu obtěžování (viz Britský ministr obrany rezignoval, před lety sahal novinářce na koleno).
