Vladimir Aškurov odjel do Británie v roce 2014. Ruský opozičník byl už měsíce sledován, k emigraci se nakonec rozhodl poté, co úřady před televizními kamerami provedly razii v jeho bytě. Půl roku po příjezdu do Londýna zjistil, že je mu zase někdo v patách.
Jeden z jeho přátel se mu po příletu z Ruska svěřil, že představitelé ruských bezpečnostních složek se ho vyptávali na jejich společné schůzky. Sám Aškurov se začal ohlížet přes rameno a na setkání emigrantů se snažil identifikovat možné agenty.
„Nic moc s tím neuděláte. I když utečete z Moskvy do Londýna, tak víte, že mají dlouhé ruce,“ posteskl si v rozhovoru s americkým listem 46letý Rus, který se dříve angažoval v protikorupčním fondu opozičního lídra Alexeje Navalného.
K aktivitám agentů Putinova režimu v Británii nyní přitáhl pozornost případ bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala, kterého kdosi i s jeho dcerou minulý týden otrávil v Salisbury. Podle dosavadních informací byli zasaženi nervovou látkou Novičok vyvinutou sovětskými vědci v 80. letech (více zde: Británie trestá Rusko za otravu agenta, vypoví dvě desítky diplomatů).
V pondělí z Británie navíc přišla zpráva o podezřelé smrti Nikolaje Gluškova, bývalého druhého muže Aeroflotu. Britská policie na jeho těle objevila známky udušení, zatím však neoznámila zda šlo o vraždu či sebevraždu. Scotland Yard proto podle listu Kommersant v těchto dnech poskytl ochranu řadě Rusů, kteří v Británii získali azyl.
Britové nestíhají
Británie v uplynulých deseti letech udělila azyl desítkám Putinových kritiků, kteří dnes představují nedílnou součást pestrého a luxusního světa „Londongradu“. „Jsou tu Putinovi přátelé, bývalí přátelé, nepřátelé i spojenci. Všechno je to promíchané, navíc v prostředí plném peněz,“ uvedl pro americký list nejmenovaný zdroj z ruské scény v Londýně.
Otrávit agenta Skripala mohl jediný výstřik z voňavky, říká odborník |
Právě sledování prominentních emigrantů patří mezi hlavní úkoly ruských rozvědčíků, jejichž aktivity se od nástupu Vladimira Putina do Kremlu znatelně rozšířily. Experti upozorňují, že zatímco dříve britské tajné služby na sledování sovětských špionů nešetřily, od začátku tisíciletí většina peněz směřuje do boje proti teroru a Britové tak s Rusy nestíhají držet tempo.
„Myslím si, že se už smířili s tím, že je tu dnes víc špionů než v dobách studené války,“ řekl The New York Times bezpečnostní analytik a někdejší pracovník tajné služby GCHQ John Bayliss. „Za studené války Rusové nemohli jen tak jezdit po Británii, mimo Londýn měli zákaz. Ale teď mají volnost pohybu, tak si mohou jezdit kam chtějí. Nemáme dost lidí, abychom je mohli celou dobu sledovat.“
Vzpomínky na Litviněnka a Berezovského
Skripalův případ okamžitě vyvolal vzpomínky na smrt Alexandra Litviněnka, který před dvanácti lety podlehl otravě radioaktivním poloniem. Britské vyšetřování o deset lety později došlo k závěru, že vraždu si objednal Kreml.
Tajemství dodnes obestírá smrt Borise Berezovského. Miliardář, který se z Putinova spojence stal jeho ostrým kritikem, byl nalezen před pěti lety mrtvý ve svém bytě v Sunninghillu. Verzi o sebevraždě dodnes mnozí lidé nevěří a nevěřil jí ani Nikolaj Gluškov, který patřil mezi Berezovského blízké přátele.
Berezovskij údajně v posledních letech svého života často na veřejnosti ukazoval na agenty, kteří ho sledují. „Byli sami. S nikým se nebavili, jenom zírali. Bylo to nepříjemné, ale po chvíli si na to zvyknete,“ řekl americkému listu Lord Timothy Bell, který patřil mezi Berezovského přátele.
Bývalý oligarcha si po příjezdu do Británie zaplatil špičkovou ochranku, ale jak se jeho jmění rozplývalo, bodyguardy s výcvikem z izraelské armády či Francouzské cizinecké legie musel propouštět. Nakonec mu zbyl jediný ochránce, který také v roce 2013 našel jeho tělo v zamčené koupelně.
„Asi to za ty peníze nestálo, když ho stejně nedokázali ochránit,“ zamýšlí se Lord Bell.
