"Bolivijci dnes podpořili změnu," prohlásil první indiánský prezident země na mítinku v hlavním městě La Paz. Podle prvních výsledků získal 63 % hlasů a v úřadu tak může zůstat až do roku 2011.
"Budeme pokračovat v opětovném získání našich přírodních zdrojů, znárodňování a státním převzetí společností," dodal z balkónu prezidentského paláce.
Velké oslavy ale nejsou namístě. Vedle názoru na pokračování Moralesových reforem totiž voliči vyjádřili v referendu také postoj ke guvernérům jednotlivých států země.
Část z nich je proti Moralesovi odbojně naladěná, v čele s guvernérem Santa Cruz Rubénem Costasem. Ten minulý týden vyzval armádu, aby prezidenta svrhla.
Čtyři opoziční guvernéři v referendu uspěli. Někteří navíc lépe než sám Morales. Pro Costase hlasovalo 69,6 % voličů.
"Pat pokračuje. Nyní záleží na postupu vlády. Pokud se bude snažit prosadit agresivní agendu, narazí na odpor a možná i na násilí. Pokud bude smířlivá a pokusí se vyjednávat, má šanci na vládnutí s širokou politickou podporou," uvedl bolivijský ekonom George Gray Molina.
Konflikt s guvernéry
Jádrem Moralesova sporu s guvernéry je míra redistribuce bohatství. Nejchudší země Latinské Ameriky je stále více rozdělená na chudý, hornatý západ s převahou původního indiánského obyvatelstva a na prosperující východní nížinu, bohatou na nerostné suroviny, ropu a zemní plyn.
Zatímco prezident usiluje jménem chudých a tradičně diskriminovaných skupin o rovné dělení bohatství mezi všechny části Bolívie, opoziční guvernéři volají po širší autonomii. Bohaté podnikatelské skupiny se také obávají pozemkové reformy, která by dala půdu do rukou chudých.
"Napětí mezi prezidentem a regiony vzrostlo. Teď prezident zvítězil, ale východní opozice získala víc hlasů než on," říká politický analytik Jorge Lazarte.
