"Pozvánku na summit předal ministr Schwarzenberg při jednání s prezidentem Lukašenkem. Rozhodnutí, kdo do Prahy vyrazí, je záležitostí běloruské strany," řekla iDNES.cz tisková mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
V minulosti se uvažovalo, že do české metropole přijede sám Lukašenko, který je považovaný za posledního evropského diktátora. Baltská tisková agentura BNS s odvoláním na diplomatické zdroje ale tento týden uvedla, že Lukašenko již signalizoval, že se i v případě pozvání schůzky nezúčastní. Místo něj by tak mohl přijet běloruský premiér Sjarhej Sidorskyj.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
LUKAŠENKO NAVŠTÍVÍ ŘÍM A VATIKÁNBěloruský prezident navštíví 26. dubna Itálii a Vatikán. Jistá je zatím jen schůzka s ministrem zahraničí Frankem Frattinim. Cesta by mohla znamenat oteplování vztahů mezi Běloruskem a Západem. Oficiálně byl Lukašenko naposledy na Západě v roce 1995, kdy navštívil Francii. Pak několikrát pobýval v New Yorku, kde se účastnil jednání v rámci OSN, a neoficiálně vycestoval i do některých evropských zemí. |
"Otevřeně jsme se s (běloruským) ministrem i prezidentem bavili o tom, že Východní partnerství není žádný altruistický projekt. Je pro nás vzájemně důležité, abychom vytvořili prostředí bezpečné pro investice a byli prosperujícími sousedy," uvedl Schwarzenberg po jednání.
Ministr Schwarzenberg připomněl, že je na každé zemi Východního partnerství, aby v rámci tohoto projektu navrhla konkrétní oblasti, ve kterých bude spolupráce s Evropskou unií nejpřínosnější.
Karel Schwarzenberg během jednání také upozornil na problémy s registrací některých nevládních organizací. Podle ministra Martynova Bělorusko i o tomto vede dialog s Bruselem, nicméně společnost nelze změnit ze dne na den.
Schwarzenberg se sešel i s vůdci opozice
Ministr Schwarzenberg v Minsku hovořil také s představiteli běloruské opozice. Situace v Bělorusku se podle nich sice v poslední době mění postupně k lepšímu, změny ale nejsou systémové.
Nejsou trestáni úředníci, kteří represemi porušují práva lidí. V tomto směru vyjádřili představitelé běloruské opozice naději, že etiku chování úředníků a jejich přístup k občanské společnosti by mohl pozitivně ovlivnit právě projekt Východního partnerství.
Evropská unie i Česká republika běloruský režim mnohokrát kritizovaly kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Situace se ale v poslední době trochu uvolnila.
I proto Brusel loni v říjnu pozastavil cestovní sankce pro tamní předáky a v březnu svoje rozhodnutí prodloužil. O cestovních sankcích by se mělo znovu rozhodovat v prosinci. - o uvolnění sankcí si přečtěte zde
PROJEKT VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍProjekt východního partnerství je jednou ze zahraničněpolitických priorit českého předsednictví EU, které skončí v polovině roku. Vedle Běloruska se do programu sbližování "sedmadvacítky" s postsovětskými republikami mají zapojit Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Unie do něj do roku 2013 investuje na 600 milionů eur (přes 16 miliard korun). |
Schvalujete, že EU pozvala na svůj pražský summit také Lukašenkovo Bělorusko?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 1. května 2009. Anketa je uzavřena.
