Pátrání po zmizelém letu malajsijských aerolinek oživilo pět let starý příběh hledání airbusu Air France, který zmizel nad Atlantikem při letu z Jižní Ameriky do Paříže. Trosky plovoucí na hladině sice záchranné týmy objevily pět dní po neštěstí, jenže to už je mořské proudy odnesly notně daleko od místa havárie.
Vyšetřovatelé tak léta nemohli pracovat s nejcennějším svědectvím o havárii - letovými zapisovači, známějšími jako černé skříňky. Záznamník hovorů v kabině a zapisovač letových údajů přitom byly klíčové pro vyšetření osudu nešťastného letu č. 447 - a pro poučení, kterak omezit riziko opakování tragédie.
Vyšetřovatelé marně pátrali dva roky (letoun havaroval v červnu 2009), připomněl zpravodajský server BBC News, který popsal metodu pátrání pomocí tzv. Bayesovské statistiky (původní článek čtěte zde).
Existují totiž programy, které mořské proudy modelují, ale s obtížně předvídatelným prouděním, které tu roční dobu u rovníku bývá, si neporadily. Letadla, lodě i ponorky hledaly marně.
Bayesovská statistikaDíky tomu, že pracuje s tzv. podmíněnými pravděpodobnostmi, umožňuje (s jistou subjektivitou) mluvit o pravděpodobnosti jevů, které nejsou výsledkem opakovaných pokusů. Umí zpřesňovat pravděpodobnost výchozí hypotézy při zjištění dalších relevantních skutečností. Má tak využití v oblastech, kde se pracuje s nejistými znalostmi a kde je obtížné či nemožné použít klasickou (frekventistickou) statistiku, stanovující pravděpodobnost na základě známých faktů z minulosti. "Umožňuje posuzovat různé scénáře souběžně - i ty, které se navzájem popírají. Pokud se dostanete k novým informacím, můžete model snadno upravit," popisuje využití statistiky při hledání letounu Air France BBC News. Kromě hledání letu AF 447 byla metoda použita například při pátrání po jaderné ponorce USS Scorpion. |
Francouzští vyšetřovatelé nicméně během pátrání sestavili řadu teorií a scénářů, co mohlo způsobit zkázu letu 447. Shromáždili i informace o nehodách a pátráních z minulosti. A to byla přesně data, která může využít tzv. bayesovská statistika.
Při hledání airbusu sestavili statistici čtvercovou síť na mapě Atlantiku a každé buňce přisoudili pravděpodobnost, že právě tam leží na dně letové zapisovače. Pravděpodobnost pro každou buňku získali tím, že přes sebe - zjednodušeně řečeno - navrstvili data, říkající, v jaké buňce s jakou pravděpodobností mohou být trosky podle jednotlivých hypotéz o osudu letadla.
Roli přitom hrál i faktor subjektivity, protože museli podle nejlepšího vědomí stanovit výchozí pravděpodobnosti pro jednotlivé hypotézy. A také to, jak přehledné a jak dobře či špatně je dané místo prohledatelné. Pak se postupuje od míst s nejvyšší šancí nálezu k místům se šancí menší.
"Bayesovská matematika je unikátní ze dvou důvodů: umožňuje vám pracovat se všemi daty, která máte, včetně nejistot - a zpracovat ( v jednom modelu) i verze, které se vzájemně vylučují," řekla k tomu vedoucí týmu statistiků pátrajících po zmizelém airbusu Colleen Kellerová.
Napřed neuspěli ani statistici
Je zřejmé, že přístup je citlivý na stanovení vstupních pravděpodobností. Tým vedený Kellerovou například dokázal výrazně zmenšit oblast pátrání po letových zapisovačích francouzského airbusu, ani tak ale pátrání nevedlo k úspěchu.
Statistici totiž vycházeli z poznatku, že letové zapisovače po havárii v 90 % případů vysílají signál o své poloze. Oblast posledního kontaktu s letadlem ovšem byla bezúspěšně propátraná. Stoupla tak šance, že jsou trosky jinde. Statistici proto přijali předpoklad, že tentokrát zapisovače údaj o poloze nevysílaly. Znovu vypočítali, kde na dně oceánu trosky mohou ležet. A krátce na to se je podařilo na dně Atlantiku najít.
Data z nich získaná ukázala, že k havárii letadla přispělo zamrznutí Pitotových trubic, kvůli kterému ztratili piloti část dat o rychlosti, načež se vypnul autopilot a automatické řízení tahu motorů, když letoun prolétal turbulencí. Podle Air France piloty zmátla i chybná varovná systémová hlášení, závěrečná vyšetřovací zpráva hovoří i o jejich nezkušenosti řešit tento druh krizových situací. Ručně řízený letoun po sérii manévrů ztratil rychlost a vztlak a havaroval (podrobněji viz článek o havárii francouzského airbusu).
Malý zázrak. V Indickém oceánu by byl potřeba větší
"Stejně ale byl malý zázrak, že jsme to našli," cituje BBC Colleen Kellerovou. "Bylo štěstí, že vrak spočíval na písečném dně. Na dně byly také rozeklané oblasti, hory, strže, hotová 'Himálaj'. Tam by ho nikdy nikdo nenašel," soudí.
Na otázku, zda může bayesovská statistika pomoci najít místo trosek boeingu letu MH370, krčí rameny. Jistě - principy vytyčené anglickým duchovním, v průběhu dějin přijímané, odmítané a nakonec opět uznávané, obecně uplatnit lze.
Jenže oblast, kde teoreticky mohlo letadlo havarovat (pokud vůbec havarovalo), je pořád příliš velká. "Pokud nedojde k nějakému přelomovému poznatku, leží na dně Indického oceánu a nikdy ho nenajdeme," říká.
Na definitivní závěry je nicméně pořád dost času. A přelomové poznatky neposílají několik dní předem doporučený dopis, že jsou na cestě.
