Vědci z Cardiff University a Arizona State University objevili, že destičkový faktor 4, protein v krvi, po aplikaci vakcíny přitahuje její klíčový element, adenovirus.
Upravený šimpanzí adenovirus používá AstraZeneca jako nosič, jehož účelem je vyrábět takzvaný spike protein, který se nachází i na povrchu koronaviru, na nějž začne útočit imunitní systém. Vakcína tímto způsobem trénuje tělo k rozpoznávání koronaviru jako cizorodého prvku, který je potřeba eliminovat.
Nikdo nemohl předvídat, že se to stane. Riziko výskytu krevních sraženin je mizivé, musíme brát v úvahu spíš počet životů, které tato vakcína zachránila.
Alan Parkerprofesor viroterapie z Cardiff University
Výzkumníci se rozhodli prověřit dlouhodobější podezření, že právě adenovirus způsobuje krevní sraženiny, za pomoci techniky zvané kryo-elektronová mikroskopie. Pořídili detailní snímky adenoviru na molekulární úrovni, uvádí stanice BBC.
Podle profesora viroterapie z Cardiff University Alana Parkera, který se na studii podílel, se k sobě destičkový faktor 4 a adenovirus vážou jako magnety. „Adenovirus má extrémně záporný povrch a destičkový faktor je extrémně kladný. Tyhle dvě věci se k sobě tedy docela dobře hodí,“ poukazuje.
A právě to zřejmě působí problém. Výzkumníci pracují s hypotézou, že imunitní systém těla ve vzácných případech vyhodnotí po aplikaci vakcíny destičkový faktor 4 jako virus a zaútočí na něj. Do těla vypustí protilátky, které se kolem proteinu shluknou, a to vede k tvorbě krevních sraženin.
Vědci připouštějí, že stále netuší, jak přesně tato řetězová reakce probíhá. „To, co máme, je spouštěč, ale je tu spousta kroků, které musí následovat,“ podotýká Parker. Hypotézu musí potvrdit další výzkum.
„Mnoho otázek stále zůstává nezodpovězeno, včetně toho, zda mohou být někteří lidé náchylnější než jiní a proč k trombóze dochází nejčastěji v žilách mozku a jater,“ říká hematolog Will Lester z nemocnice v britském Birminghamu. Lester přesto oceňuje „velmi podrobný“ výzkum, který podle něj pomáhá vysvětlit „nejpravděpodobnější počáteční krok“ srážení krve.
Britská moderátorka zemřela kvůli očkování AstraZenecou, potvrdila pitva |
Společnost AstraZeneca, jejíž vědci se na studii podíleli, uvedla, že spíše než vakcína je příčinou krevních sraženin koronavirová infekce. Výzkum však oceňuje. „Ačkoliv výzkum není konečný, nabízí zajímavé poznatky. AstraZeneca zkoumá způsoby, jakými lze tato zjištění využít k odstranění těchto extrémně vzácných vedlejších účinků.“
AstraZeneca dodává, že sraženiny jsou „u většiny lidí léčitelné“. K 29. říjnu se v Británii objevilo 423 případů krevních sraženin, z toho 72 lidí zemřelo. První dávku vakcíny v tu dobu obdrželo 24,9 milionu lidí, druhou 24,1 milionu.
„Nikdo nemohl předvídat, že se to stane. Riziko výskytu krevních sraženin je mizivé, musíme brát v úvahu spíše počet životů, které tato vakcína zachránila,“ tvrdí Parker.
Na fake news zabírá slušnost, říká český výzkumník vakcíny AstraZeneca |
Státy po prvních případech výskytu trombózy přistupovaly k omezení podávání vakcíny. Norsko a Dánsko ji stáhly úplně, zatímco Francie, Británie, Kanada i Česko omezily její použití pro mladší ročníky. Nyní se vakcínou v Česku téměř vůbec neočkuje.
Vakcíně se nicméně dostalo zastání od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle nich výhody převažují nad riziky.